Ve věku osmdesáti let zemřel sochař Aleš Veselý, ve své tvorbě se obracel k judaismu

Ve věku osmdesáti let v pondělí náhle zemřel sochař Aleš Veselý. Ve středu o tom informoval tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Poslední rozloučení s výtvarníkem se uskuteční ve čtvrtek v rodinném kruhu.

Aleš Veselý se věnoval malbě, kresbě i instalaci, ale především pracoval s prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Ve svém monumentálním díle se často obracel ke kořenům judaismu a zabýval se hledáním smyslu lidské existence.

K jeho známým dílům z poslední doby patří Brána nenávratna v pražských Bubnech, upomínající na židovské transporty. Odhalena byla letos 9. března a pro autora měla i osobní rozměr.

Veselý tehdy řekl, že o umělecké připomínce lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval celá desetiletí. "Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo," uvedl.

Jeho Brána nenávratna – v podobě koleje i žebříku směřujícího k nebesům – avizuje budoucí Památník ticha, který by se v místě židovských transportů měl stát nejen místem připomínání tragické historie, ale také centrem diskusí o holokaustu a jeho odkazu pro dnešek.

Poslední realizovanou prací Veselého byla socha Síla neodvratnosti, kterou odhalil také tento rok v Terezíně. Jeho vůbec nejznámější sochou je ale kovová plastika Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé. Původně bezejmennou plastiku Veselý vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok - stejně jako má dle tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš.

Aleš Veselý se narodil 3. února 1935 a k jeho letošním osmdesátinám se v Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě nespatřila.

Veselý vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60.let. Velmi záhy patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. V počátcích se věnoval kresbě a malbě, brzy ale začaly vznikat jeho osobité asambláže a objekty z neobvyklých materiálů, nejprve závěsné, později trojrozměrné.

V 90. letech a po návštěvě Izraele se Veselý začal zabývat pouštními projekty – neobyčejně rozměrnými díly, jež by měly být umístěny v poušti a svou monumentalitou a zároveň materiálovou i tvarovou jednoduchostí vybízet ke kontemplaci, zamyšlení a zklidnění. Pouštními projekty se autor zabýval léta bez ohledu na jejich případnou realizaci.

Jeho díla jsou dnes vystavena v exteriérech v mnoha zemích a nacházejí se ve sbírkách světových muzeí.