Rusko zřejmě zavře ukrajinskou knihovnu v Moskvě, ředitelce hrozí pět let ve vězení

Knihovna ukrajinské literatury v Moskvě bude zřejma nadobro uzavřena za údajné šíření extremistické literatury. S odvoláním na zprávu, kterou na Facebooku zveřejnil právník Ivan Pavlov, o tom informoval deník Moscow Times. Ruské úřady obvinily ředitelku knihovny Nataliji Šarinovou z extremismu a podněcování etnického násilí.

Osmapadesátileté Šarinové, jež knihovnu vedla od roku 2011 a která je nyní v domácím vězení, hrozí trest odnětí svobody ve výši pěti let.

Ruská policie na přelomu října a listopadu prohledala knihovnu a posléze i domovy jejích zaměstnanců, kde prý nalezla „protiruskou propagandu“, jak uvedli vyšetřovatelé.

Proti tehdejšímu zadržení Šarinové se ohradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle něj nejde o první případ, kdy se Kreml snaží „označit vše ukrajinské za rusofobní a extremistické“, řekl mluvčí ukrajinského úřadu.

Propuštění Šarinové žádá také Mezinárodní PEN klub, podle něhož je tento případ dalším důkazem zhoršující se situace v oblasti lidských práv v Rusku. Amnesty International již v petici za propuštění Šarinové nasbírala přes 1200 podpisů.

Důvodem k prohlídce a uzavření knihovny byly údajně knihy vlastenecky orientovaného ukrajinského aktivisty a politika Dmytra Korčinského, které knihovna podle vyšetřovatelů půjčovala od roku 2011.

Ruské státní agentury informovaly o tom, že policie při prohlídce našla a zabavila 170 zakázaných knih. Pracovníci knihovny ale řekli, že Korčinského knihy již dávno nepůjčují a že ty, které při prohlídce odnesla ruská policie, v knihovně nebyly.

„Jsou to staré metody. Není vyloučeno, že nám podstrčili stejné knížky jako před lety,“ uvedl jeden z knihovníků v narážce na podobný incident z roku 2011, kdy podle něj policie do budovy obdobně propašovala zakázanou literaturu.

Některé z knih Dmytra Korčinského, člena ukrajinské nacionalistické organizace UNA-UNSO, byly v Rusku označeny za extremistické a zakázány.

Ještě před deseti lety prokremelské mládežnické hnutí Naši zvalo Korčinského do Ruska, aby tam pořádal osvětové semináře o tom, jak čelit případné obdobě takzvané ukrajinské Oranžové revoluce v Rusku. Dnes bývá autor označován za kontroverzní osobnost i v Rusku, a to od chvíle, kdy začátkem roku 2014 podpořil revoluci na Majdanu.

Knihovna ukrajinské literatury v Moskvě půjčovala knihy v ukrajinštině a ruštině a čerpala finanční prostředky z moskevské radnice.

S ruskými úřady měla instituce problémy už v roce 2010, kdy zhruba padesátku titulů od takzvaných kontroverzních autorů přesunula do zvláštní místnosti a přestala je půjčovat, aby nepobuřovala návštěvníky, jak řekl zástupce ředitelky knihovny Vitalij Krikuněnko.

Tehdy šlo ale o historické publikce pojednávající o ukrajinském hladomoru v 30. letech, kdy byla země součástí Sovětského svazu, nebo o vůdci ukrajinských nacionalistů Stepanu Banderovi.