Čeští režiséři kvůli digitalizaci žádají odvolání šéfa Národního filmového archivu

Dvacítka významných českých filmových režisérů a kameramanů požaduje, aby ministr kultury Daniel Herman odvolal ředitele Národního filmového archivu Michala Breganta. Vytýkají mu, že svými rozhodnutími poškozuje filmová díla, která archiv spravuje.

Podle signatářů dopisu ministrovi a premiérovi archiv poskytuje kinodistribucím filmy "v primitivně digitalizované formě, která je zcela nepřijatelná pro jejich autory".

Jeden ze signatářů ale již svůj podpis vzal zpět. Spor mezi filmaři a archivem o digitalizaci trvá již delší dobu.

Dopis zveřejněný na webu Českého filmového a televizního svazu podepsali mimo jiné Miloš Forman, Jiří Menzel, Ivan Passer, Vojtěch Jasný, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma, Stanislav Milota, Drahomíra Vihanová a Jan Hřebejk.

Bregant výtky, které dosud přicházely především od kameramanů, dlouhodobě odmítá.

"NFA postupuje v digitalizaci českých filmů v souladu s dalšími archivy v Evropě a výsledky jeho práce byly opakovaně vysoce hodnoceny i na mezinárodních festivalech. Zmíněná 'petice' obsahuje dvacet podpisů, z nichž minimálně jeden byl získán nedůstojným způsobem," řekla v úterý Andrea Slováková z Národního filmového archivu v narážce na jiný dopis Vojtěcha Jasného.

Vojtěch Jasný v něm uvedl, že si text petice neměl šanci pořádně přečíst a až později zjistil, že podepsal něco, "co bylo zaujaté a nespravedlivé vůči NFA".

"Nesouhlasím s takovým způsobem získávání hlasů pro jednu stranu sporu, a svůj podpis proto považuji za neplatný," napsal Jasný. "Archiváři i tvůrci tvoří jednu filmařskou rodinu – a i když v ní nemusí být vždy ve všem absolutní shoda, toto společenství se nesmí oslabovat malichernými spory," uvedl ke sporu filmových teoretiků s tvůrci, v němž jde i o velké peníze, které se na digitalizaci čerpají z veřejných zdrojů.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková v úterý řekla, že úřad dopis zatím neobdržel. Na jaře ministerstvo plánuje kulatý stůl se zástupci petentů, uvedla.

Asociace českých kameramanů naposledy loni v listopadu kritizovala podobu digitálně restaurovaného filmu režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Jiřího Brdečky Adéla ještě nevečeřela, který se tehdy vracel do distribuce. Podle prezidenta AČK Marka Jíchy má zcela jiné obrazové řešení, než jaké vytvořili v roce 1977 autoři v čele s kameramanem Jaroslavem Kučerou.

Podle asociace je výsledkem digitálního restaurování "zcela jiný film", který působí jako nedodělaný polotovar.

"Je přirozené, že film může působit na některé pamětníky trochu jinak, než jak ho mají uložený v desítky let staré vzpomínce. Přístup NFA k restaurování je ale založen na zevrubné znalosti pramenů a především původních filmových materiálů, nikoliv na dojmech a přáních," uvedl k tomu tehdy Bregant.

O digitalizovanou verzi filmu podle něj projevuje zájem mnoho českých kin.

Restaurování filmu v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně Národní filmový archiv, finančně je podpořily Island, Lichtenštejnsko, Norsko a české ministerstvo kultury.

Spolupráci s maďarskými partnery si ředitel Národního filmového archivu Bregant již dříve pochvaloval. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří.