Přiznat ženám úspěchy v umění. Slavná galerie Tate Modern bude mít poprvé ředitelku

Novou ředitelkou londýnské Tate Modern, jedné z nejvýznamnějších galerií moderního a současného umění na světě, se letos stane sedmapadesátiletá Frances Morrisová. Ta pro síť čtyř galerií sídlících v Londýně, Liverpoolu a Cornwallu pracuje od roku 1987.

Morrisová bude první ženou a také první anglickou rodačkou, která post šéfky Tate Modern zastávala od roku 2000, kdy se galerie otevřela.

Ředitelkou se Morrisová stává v roce, který je pro Tate Modern klíčový. V červnu galerie slavnostně otevře novou desetipatrovou budovu, která stála 260 milionů liber. Prostory Tate Modern tato přístavba, za níž stojí architektonické studio Herzog & de Meuron, rozšíří o 60 procent.

Morrisová vystudovala dějiny umění na Cambridgi a pokračovala na Courtauldově institutu umění, kterým prošla řada pozdějších předních pracovníků britského uměleckého světa.

V Tate Morrisová začínala jako kurátorka, začátkem 90. let zde vytvořila výstavu o umění v poválečné Paříži. Později měla na starosti výstavní prezentaci a nakonec postoupila do funkce šéfky mezinárodních sbírek, kterou vykonává dodnes. Specializuje se na poválečné a současné umění.

Například podle britského deníku Independent Morrisová přispěla k transformaci toho, jak muzea v 21. století „vypravují příběh“ moderního umění. Další zdůrazňují, jak Morrisová rozšiřovala sbírky Tate akvizicemi z Asie nebo Blízkého východu. Tradiční umělecké obory rovněž ve výstavním plánu zrovnoprávnila s fotografií a performancemi.

Jako kurátorka byla podepsaná pod třemi zásadními projekty Tate Modern: přehlídkou sochařky Louise Bourgeoisové v roce 2007, retrospektivní výstavou japonské výtvarnice Yayoi Kusamy před čtyřmi lety a loňskou přehlídkou děl americké abstraktní malířky Agnes Martinové. Ta momentálně objíždí svět, na podzim 2016 ji z Tate převezme i newyorské Guggenheimovo muzeum.

„Není náhoda, že ve všech případech šlo o ženy. Přijde nám podstatné přiznat ženám úspěchy, kterých v umění dosáhly, a také říct, že mnoho letech se o těchto úspěších nemluvilo,“ uvedla Morrisová.

Právě díla Louise Bourgeoisové naleznou pod novou ředitelkou v Tate Modern stálý domov. Bourgeoisové bude věnovaná první z místností zvaných Artist Rooms v nové budově Tate Modern.

„Frances Morrisová je inovativní myslitelka, která tvarovala a rozvíjela mezinárodní sbírky Tate. Přispěla k tomu, že Tate Modern je vnímána jako jedna z předních světových galerií současného a moderního umění,“ uvedl ředitel Tate Nicholas Serota, který byl nadřízeným Morrisové takřka po celou dobu, co tato kurátorka v Tate pracovala.

Serota ve svém vyjádření zdůraznil, že právě díky práci Morrisové se z Tate Modern stala nejnavštěvovanější galerie současného umění na světě.

Stávající šéf Tate Modern, belgický rodák Chris Dercon, z funkce odchází po pěti letech. Stane se ředitelem berlínského experimentálního divadla Volksbühne. Před Derconem Tate Modern od roku 2000 jako první vedl Švéd Lars Nittve, v letech 2002 až 2010 pak Španěl Vicente Todolí.

I proto zahraniční kritici očekávali, že Tate bude novou ředitelku hledat v zahraničí. Instituce si ale tentokrát oproti dřívějšku vybrala „insiderku“ z vlastních řad.

Tate nedávno vyměnila také ředitele své tradiční Tate Britain, kde Penelope Curtisovou nahradí nový šéf Alex Farquharson.