Evropa ve tváři uprchlické krize ztrácí lidskost, řekl Aj Wej-wej na Univerzitě Karlově

Především kolem morálních hodnot současné evropské a čínské společnosti se točila pátečí debata s čínským umělcem Aj Wej-wejem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou uspořádala Knihovna Václava Havla.

Před budovou už půl hodiny před začátkem debaty stála dlouhá fronta převážně mladých zájemců.

Čínský disident v debatě kritizoval umělce a intelektuály ve své vlasti, že v obavách z pronásledování nevedou diskusi. Zdůraznil také, že umění by vždy mělo klást otázky.

"Myslím si, že v Číně je mnoho skvělých umělců, lepších než já, rozdíl je v tom, že já používám svou práci k tomu, abych kladl otázky o samotných základech naší společnosti. V Číně není absolutně žádná diskuse o estetice, o morálce, filozofii, je to společnost, která neumožňuje takové diskuse, protože by to vedlo ke zpochybňování legitimity moci," řekl umělec.

"Miliony intelektuálů zmizely, protože kladly nevinné otázky. Nyní máme společnost, kde se všichni tváří velmi sofistikovaně, ale nikdo se na nic neptá. Dnes umělci v Číně nebrání základní hodnoty, jako je svoboda projevu, a používají různé výmluvy a omluvy. Dělají to proto, aby přežili, což jim nemůžeme vyčítat, protože přežít je priorita každého, ale umění by vždy mělo klást otázky," dodal.

Evropské země včetně České republiky Aj Wej-wej znovu obvinil, že tváří v tvář mohutné uprchlické krizi ztrácejí lidskost.

Aj Wej-wej před páteční vernisáží zakryl zvířecí hlavy svého díla Zvěrokruh vystaveného u Veletržního paláce. Díla zahalil do termofólie, do které jsou haleni i uprchlíci prochladlí po cestě po moři do Evropy. Aj si nedávno pronajal ateliér na řeckém ostrově Lesbos a posluchačům na filozofické fakultě popsal, jak strávil mnoho dní pozorováním tisíců migrantů připlouvajících k řeckým břehům.

"Vidím denně uprchlíky, kteří vystupují z lodí, děti, které se třesou, těhotné ženy, mokré, prochladlé, smutné. Jsou haleny do těchto fólií. Zdálo se mi to krásné a říkal jsem si, že bych chtěl jednou takto zahalit své sochy v určité formě protestu. A proti čemu protestuji? Protestuji proti tomu, že lidskost se vytrácí z našich srdcí," uvedl.

"Tito uprchlíci nejsou přijímáni evropskou společností. Přicházejí do zemí, které by pro ně mohly být bezpečným útočištěm, ale místo toho jim nabízejí velmi obtížné podmínky. Jsem velmi překvapen. Nastala doba, kdy znovu testujeme hodnoty, na kterých je založena naše společnost, které chceme předat našim dětem, a tyto hodnoty nám unikají mezi prsty, z různých důvodů, s různými výmluvami a s různými krátkozrakými politickými výhodami," konstatoval.

Aj Wej-wej kritizoval odmítavý postoj České republiky k přijímání uprchlíků, který ho prý překvapil. "Společnost, která odmítne přijmout byť jen jediného uprchlíka, to je něco jiného, než bych čekal od Česka, jež má velice silnou intelektuální historii, historii obrany lidských práv," prohlásil.

Aj připomněl bývalého českého prezidenta Václava Havla, který má prý v Číně stále silný vliv na lidi usilující o změnu. "V totalitních společnostech přichází spousta úsilí vniveč, ale Havel jasně říká, že je důležité vyvíjet morální úsilí, a to nejen pro vytváření (zdravé) společnosti, ale také pro její udržení."

Výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský na úvod přednášky řekl, že tak zaplněná aula byla na filozofické fakultě naposledy před 50 lety, kdy ji navštívil slavný americký básník a představitel beatnické generace Allen Ginsberg.

Žantovský také uvedl, že jako dar a symbol svobody se Knihovna Václava Havla rozhodla předat Aj Wej-wejovi jeden z undergroundových překladů Havlovy eseje Moc bezmocných do čínštiny. Ten český exprezident dostal při své cestě do USA v roce 2005.