Na knižní veletrh v Havaně přijeli Američané, poprvé se prodával Orwellův román 1984

Ve staré pevnosti z 18. století nazývané zkratkou La Cabaña, kde kubánský revolucionář Che Guevara kdysi věznil své politické oponenty, tento týden skončil Mezinárodní knižní veletrh v Havaně.

Letošní pětadvacátý ročník, jenž trval deset dnů, reflektoval vzrůstající snahu Západu zlepšit vztahy s komunistickou Kubou, vyplývá z reportáže německé Deutsche Welle. Veletrh se uskutečnil rok poté, co USA s Kubou obnovily vzájemné diplomatické vztahy.

Jednou z nejsledovanějších událostí veletrhu bylo, že nakladatelství Arte y Literatura zde prodávalo španělský překlad Orwellova románu 1984. Kniha popisující praktiky totalitních režimů byla na Kubě dlouho zakázaná a nesměla se objevit na pultech. Fakt, že se zde nyní volně prodávala za kubánská pesa, může signalizovat uvolnění poměrů.

"Spisovatelé na Kubě musí neustále myslet na to, co chtějí říct a co říct mohou. Ale říkat se smí stále více věcí," tvrdí kubánský spisovatel Leonardo Padura. "Osobně věřím, že jsem řekl vše, co jsem říci chtěl. Samozřejmě uměleckou formou," dodává.

Podle Deutsche Welle je situace svobody slova na Kubě zhruba taková, že kritika režimu se jakž takž toleruje, disidenti ale nesmí volat po revoluci.

Dle pořadatelky knižních akcí v Německu Michi Strausfeldové je situace na Kubě obyčejně taková, že knihkupectví jsou prázdná. "To málo, co vyjde, je ale k mání na veletrhu. Proto sem Kubánci chodí. Po skončení akce pro ně bude shánění knih zase obtížnější," uvedla Strausfeldová.

Exilový kubánský deník Havana Times naopak tvrdí, že většina Kubánců na veletrh chodí kvůli jídlu, hudbě či plakátům, které se zde prodávají.

"Křty nových knih jsou poloprázdné, jestliže zrovna nejde o manuál nebo příručku. Lidé si nejčastěji kupují plakáty s oblíbenými fotbalovými kluby, panenkami Barbie nebo hudebními kapelami, případně si zde pořizují nafukovací srdíčka," líčí ve své kritické reportáži Havana Times.

Letos poprvé svůj stánek na veletrhu měli Američané, kteří sem přivezli tituly vydané zhruba čtyřiceti nakladatelstvími od velkého mediálního domu HarperCollins až po akademický MIT Press.

Čtyřicetičlenná americká delegace během dvou dnů jednala se zástupci kubánského oficiálního knižního trhu. Výsledkem schůzky je ale jen memorandum o pokračování vzájemné spolupráce. Podle newyorského magazínu o mezinárodním knižním trhu Publishers Weekly to však není málo – znamená to, že Američané pozvání do Havany dostanou i příští rok.

Americký spisovatel Phil Thompson v rozhovoru pro deník The Tampa Tribune popsal, jak se veletrh změnil. "V devadesátých letech zde skoro chyběla beletrie, objevovaly se skoro výhradně knihy o komunistické ideologii," uvedl Thompson.

Na to, jak veletrh vypadá, má ale vliv třeba i aktuální nedostatek papíru na Kubě. "Před dvěma roky jsme si papír snažili sami vyrábět ve spolupráci s Francouzi, ale kvalita byla špatná," popisuje v reportáži Deutsche Welle básník a dramaturg veletrhu David Curbelo. Podle něj je na Kubě obecně nedostatek všeho, co souvisí s výrobou knih, "inkoustu, papíru, dokonce i počítačů", jak řekl.

Komunistická strana navíc stále reguluje výrobu. Přestože tak někteří nakladatelé mají hotové knihy, které chtěli na veletrhu představit, s vydáním musejí počkat.

Němci, jejichž stánek vyrobili pořadatelé Frankfurtského knižního veletrhu a Goethe institutu, na veletrh přivezli finalisty Německé knižní ceny, slovníky, knihy pro školy, německé klasiky nebo tituly, jež získaly cenu pro nejkrásnější publikace roku. Německá delegace slíbila, že knihy po skončení veletrhu Kubáncům zdarma rozdá.

Čestným hostem byla letos Uruguay, veletrhu se zúčastnili zástupci sedmatřiceti zemí. Podle kubánské státní tiskové agentury Prensa Latina se na veletrhu každoročně prodá 1,5 milionu knih.