Zemřel Zdeněk Smetana, autor Rákosníčka a dalších večerníčkových postav

V Praze ve čtvrtek po dlouhé nemoci zemřel animátor a výtvarník Zdeněk Smetana. Byl autorem řady známých postav z televizních Večerníčků, například Křemílka a Vochomůrky, Rákosníčka, Malé čarodějnice nebo psíků Štaflíka a Špagetky. O úmrtí devadesátiletého umělce informovala jeho rodina.

Smetana pracoval ve známém animačním studiu Bratři v triku, které založil Jiří Trnka. Přišel tam v roce 1946 a u kresleného filmu "uvízl" na dvaapadesát let. Byl výtvarníkem a zároveň autorem námětu i scénáře a také režisérem. Na kontě má přes 400 animovaných filmů, z toho čtyři celovečerní.

Jeho festivalové snímky si odnášely ocenění doma a hlavně v zahraničí, v Cannes, Benátkách či v Berlíně. Film Konec krychle získal i "evropského Oscara", cenu Britské filmové akademie za nejlepší film roku.

"Zpočátku jsem tvořil díla pro dospělé publikum, které mě někdy poplácávalo po zádech. Ale větší cenu pro mě měl úsměv dětí, který byl tím nejupřímnějším hodnocením toho, zda se mi něco povedlo," řekl nedávno výtvarník, podle kterého je na českých pohádkách nejhezčí jistota, že dobro zvítězí nad zlem. "Mám pocit, že na mých postavičkách se dětem i dospělým líbí to, že to nejsou bombastičtí akční hrdinové," vyznal se Smetana.

Svou stopu zanechal ve slavném Stvoření světa (1957), pro které animoval třeba působivou scénu, v níž ďábel tančí s Evou rokenrol. Zkušenosti získával také na americké zakázce na tucet dílů seriálu Tom a Jerry, které v Praze vznikly na počátku 60. let.

Večerníčkové tvorbě pro děti se věnoval zejména v 70. a 80. letech. Po Pohádkách z mechu a kapradí (jak se jmenují příběhy Křemílka s Vochomůrkou) přišel Rákosníček, Malá čarodějnice nebo Radovanovy radovánky. Krátký film, v jehož rámci studio Bratři v triku fungovalo, byl po srpnu 1968 oázou klidu i díky tomu, že režimu přinášel tolik potřebné devizy. "Nejsem žádný hrdina, ale nikdy mě nikdo nenutil někam vstupovat, dali mi pokoj. Vydělával jsem valuty i pro ně," vzpomínal Smetana.

Pro herečku Jiřinu Bohdalovou, která řadu Smetanových večerníčkových postaviček namluvila, byl dokonalým profesionálem a velkým kumštýřem. "Jednou jsem se ho zeptala, jak přišel právě na mě. Řekl, že mu to poradila manželka, ať prý mě zkusí," řekla serveru iDnes.cz.

Smetana pro kolegu Václava Bedřicha namaloval Štaflíka se Špagetkou, vytvořil také strašidlo Barbuchu i další postavy z animovaného filmu Kubula a Kuba Kubikula podle pohádky Vladislava Vančury.

"Byli jsme tam skutečně jako bratři, vůbec jsme si nekonkurovali, ani si nezáviděli ocenění," poslal Smetana atmosféru v ateliérech, kde se vedle Bedřicha potkával také s Jiřím Brdečkou či Zdeňkem Milerem.

Na Smetanově příbězích vyrostlo několik generací dětí. Sám měl podle svých slov vždycky nejraději tu postavičku, kterou zrovna kreslil. Ke stáru si ale prý oblíbil "nevrlého" Křemílka a "mrzutého a bručivého" havrana z Malé čarodějnice. Koncem 80. let výtvarník výrazně zvolnil a od té doby tvořil zejména volnou grafiku.