Český trh s hudbou vzrostl o 4 procenta, táhne ho streamování i zájem o vinyly

Když byly v úterý zveřejněny výsledky amerického hudebního trhu za rok 2015, mírný růst o 0,9 procenta analytici zdůvodňovali dalším propadem prodeje fyzických nosičů – hudby na CD a LP se v Americe vloni prodalo o 17 procent méně.

V Česku je situace jiná. Celkové příjmy z prodeje nahrávek členských firem IFPI, tedy Mezinárodní federace hudebního průmyslu, vloni meziročně stouply o 4 procenta na 295 milionů korun. A konkrétně český trh s fyzickými nosiči klesl jen o 1 procento na 177 milionů korun, jak vyplývá z čerstvě zveřejněné zprávy federace.

Tuzemský hudební trh, který v roce 1997 dosáhl vrcholu s tržbami ve výši 1,6 miliardy korun, se poslední roky propadal. První nárůst o 7 procent zaznamenal teprve za rok 2014.

Nyní tedy trh podruhé po sobě posílil, a to zejména díky digitálním prodejům. Ty vzrostly o 14 procent a nyní tvoří již 40 procent celkového trhu.

„Nárůst digitálních prodejů opět dokládá, že hudební průmysl je úzce spjat s rozvojem moderních technologií a jejich legálním využíváním,“ uvádí IFPI.

Zatímco ještě roku 2010 představovaly digitální prodeje v Česku pouhých 7 procent příjmů, v roce 2014 již šlo o 36 procent a vloni tedy o 40 procent.

Americký trh s hudbou minulý rok posílil hlavně kvůli streamování. To v USA meziročně narostlo o více než 50 procent, zatímco digitální downloady – tedy například kupování skladeb či celých alb přes služby jako iTunes – byly na ústupu.

V Česku je situace obdobná, download meziročně klesl o 27 procent, kdežto streamování narostlo o 38 procent. „Čeští uživatelé stále více využívají služby jako Spotify, Deezer, Google Play, YouTube a iTunes,“ vypočítává IFPI a upozorňuje, že také na český trh vloni vstoupila streamovací služba Apple Music.

V tomto ohledu tedy Česko konečně dohání svět. Dlouho za ním zaostávalo – například služba Spotify funguje od roku 2008, do Česka vstoupila ale teprve na Vánoce 2013.

Konečně i v rozložení příjmů z prodeje fyzických nahrávek Česko následuje světové trendy, tedy zejména návrat vinylů. Ty se v USA vloni již vrátily na úroveň z roku 1988, těsně před masové rozšíření hudby na CD, a tvořily čtvrtinu všech fyzických prodejů.

V Česku vinyly za rok 2014 představovaly 7 procent fyzických příjmů, vloni už to bylo 11 procent.

Největší podíl na tuzemském trhu si drží Universal Music, z 33 procent posílil na loňských 37,8 procent. Druhá je Warner Music s 21,7 procenty, třetí Supraphon s 14,6 procenty a čtvrtá Sony Music s 12,6 procenty.

Nad hranici deset procent se vejdou ještě vydavatelství Česká muzika nebo Brainzone.

Jako tradičně IFPI ve své zprávě upozorňuje na rozdíl mezi údaji, které získává od svých vlastních členů, a údaji dle takzvaných mezinárodních standardů. Podle nich český hudební trh vloni vzrostl ne o 4, ale pouze o 2 procenta.

Rozdíl je v tom, že měření dle mezinárodních standardů zahrnuje i odhad za zhruba 10 procent vydavatelství, která nejsou členy IFPI.