Fond kinematografie rozdal 60 milionů, podpoří nového Švejka či film o poválečném soužití Čechů a Němců

Nové filmy režisérů Jana Svěráka, Václava Marhoula, Jana Hřebejka či adaptaci Švejka podpoří Státní fond kinematografie. Podle dokumentů, které v úterý zveřejnil na svých webových stránkách, fond rozdělí 60 milionů korun mezi šest projektů.

Nejvyšší příspěvek, 17 milionů korun z požadovaných 20 milionů, obdrží společnost Infinity Prague producenta Tomáše Hoffmana na snímek Švejk. Získá tak ještě o dva miliony korun víc, než kolik od fondu předloni získal projekt Lída Baarová režiséra Filipa Renče.

Z hodnocení projektu vyplývá, že režisér Bohdan Sláma chce klasický román Jaroslava Haška adaptovat realističtěji, než jak tomu bylo u předchozích pokusů o filmového Dobrého vojáka Švejka – především u toho nejznámějšího s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Snímek vznikne v koprodukci Česka, Slovenska a Německa, jeho celkový rozpočet se blíží 90 milionům korun.

"Zestručním-li Slámův záměr a inovaci příběhu, pak to bude snaha o natočení realistického příběhu, dramatu lidí, kteří jdou na smrt, vědí to a reagují na to. Tou reakcí a obranou je humor," napsal v expertní analýze projektu scenárista Karel Čabrádek.

O možnosti natočit Švejka zcela vážně jako drama, protože teprve pak by byl autenticky komický, režisér Bohdan Sláma hovořil i ve svém knižním rozhovoru s Milošem Formanem.

Patnáct milionů korun, tedy polovinu požadovaného příspěvku, od Státního fondu obdrží produkční společnost Silver Screen a režisér Václav Marhoul na Nabarvené ptáče. Půjde o adaptaci stejnojmenného románu anglicky píšícího spisovatele polského původu Jerzyho Kosińskiho. Rozpočet snímku je téměř 160 milionů korun.

Příběh odehrávající se během 2. světové války na východoevropském venkově chce Marhoul zfilmovat už mnoho let. Podle rady fondu nyní našel k převodu literární předlohy "osobitý výtvarný klíč a poučeně hodlá pracovat i s nezvyklou mírou brutality", jak stojí v hodnocení.

Firma Luminar Film od Státního fondu získá 10 milionů korun – přesně tolik, kolik žádala – na Krajinu ve stínu. Jde o projekt scenáristy Ivana Arsenjeva a režiséra Zdeňka Jiráského představující fresku ze života obyvatel malé vesnice na pomezí jižních Čech a Dolních Rakous.

Dle poroty se scénář "nepatetickým, psychologicky přesvědčivým a realisticky dvojznačným způsobem vypořádává s obdobím válečného a poválečného soužití Čechů a Němců v pohraničí". Celkový rozpočet filmu je 56 milionů korun.

Sedm milionů na svůj nový film Po strništi bos získá režisér Jan Svěrák, jenž o podporu v udělené výši požádal prostřednictvím společnosti Biograf Jan Svěrák. Dle poroty snímek z autorské dílny Zdeňka a Jana Svěrákových navazuje na jejich dosavadní tvorbu s autobiografickým základem a vrací se k divácky atraktivnímu prostředí i postavám. Film má celkový rozpočet 46,2 milionu korun.

Příští projekt režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského se bude jmenovat Zahradnictví/Dezertér. První dva díly z této chystané trilogie rada podpořila částkou 6 milionů korun. Žadatelé chtěli 9 milionů korun, celkový rozpočet činí 31,3 milionu.

Podle hodnocení je projekt producentsky mimořádně kvalitně připravený. Jde o "distribučně ojedinělý počin, který nemá v českém prostředí obdoby". Jarchovský napsal scénář s rysy rodinné ságy a tématem z období protektorátu. O příspěvek u fondu požádala společnost Fog'n'Desire Films.

Posledním podpořeným titulem je Kvarteto, které u Státního fondu kinematografie nežádalo o podporu poprvé, jak vyplývá z hodnocení.

"Tvůrčí osobnost Miroslava Krobota skýtá jistou záruku humorného přesahu a nadhledu," konstatovala rada, podle níž snímek odvypráví kompaktní příběh antihrdinů zasazený do jednoho města.

Příslib hereckého obsazení v Kvartetu, které ale neupřesnila, je dle rady šancí "na reflexi jedné generace od autorů generace jiné". Žádost o grant podala společnost Evolution Films, od fondu chtěla šest milionů korun, obdržela pět.

O podporu Státního fondu kinematografie letos žádalo pětadvacet projektů. Rada vzhledem ke své dlouhodobé strategii podpořila méně projektů významnějšími částkami, jak stojí v hodnocení. O potřebě nastavit promyšlenou systémovou strategii při rozdělování peněz loni v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvila ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková.

"Rada se snažila finanční prostředky přidělovat adekvátně předloženým rozpočtům a požadované částky snižovala pouze minimálně, až na projekt Nabarvené ptáče, který skončil na posledním podpořeném místě a jehož možný snížený požadavek připustil žadatel na slyšení," stojí v letošním hodnocení rady.

Z něho dále vyplývá, že fond se rozhodl nepodpořit například film o Miladě Horákové, životopisný příběh českého skladatele Josefa Myslivečka, adaptaci románu Philipa Rotha Pražské orgie nebo film o běžci Emilu Zátopkovi.

Rada Státního fondu kinematografie se obměnila loni, její složení zvolila Poslanecká sněmovna. Rada má nyní devět členů, mezi nimiž jsou například scenárista a pedagog pražské FAMU Lubor Dohnal, režisér Jan Svěrák, šéfredaktorka filmového měsíčníku Cinema Iva Hejlíčková nebo filmový historik Petr Bilík.

Letos v dubnu skončil mandát v radě scenáristce a kritičce Tereze Brdečkové.

Předloni radu Státního fondu kinematografie rozdělilo rozhodnutí udělit nejvyšší částku, tedy 15 milionů korun, režiséru Filipu Renčovi na film o Lídě Baarové. Pět členů rady se tehdy od rozhodnutí distancovalo, rada tehdy podpořila tři filmy celkovou částkou 25 milionů korun.

Renčův snímek do kin vstoupil začátkem letošního roku. Přestože vyvolal výrazně negativní reakci kritiků a také na webu csfd.cz má z téměř 2700 hlasů průměrné hodnocení 55 procent, navštívilo jej 366 tisíc diváků a utržil 49 milionů korun.