České centrum v Paříži vystaví Kupku, Preissiga či Diviše, díla zapůjčil investiční fond

Díla třiceti českých umělců, kteří v době existence společného československého státu pobývali a tvořili ve Francii, představí nová výstava v Paříži.

Expozice připomene 100. výročí ustanovení Československé národní rady, která vznikla v sídle dnešního pařížského Českého centra. To také výstavu 16. června zahájí. Pořádá ji ve spolupráci s investičním fondem Pro arte. Vystavené obrazy, kresby a grafiky pocházejí převážně z jeho sbírek.

Toto úterý podobu výstavy nazvané Za Československo – Pocta neexistující zemi (Pour la Tchécoslovaquie) pořadatelé představili v Praze.

"Chtěli jsme se tématu dotknout prostřednictvím práce výtvarníků, kteří v Paříži působili. Druhým tématem je fakt, že sídlo Českého centra v Paříži je na adrese rue Bonaparte číslo 18, kde vznikla Československá národní rada. Také mnozí čeští výtvarníci působili na této adrese," řekl Jean-Gaspard Páleníček z pařížského Českého centra.

"Na adrese Českého centra vzniklo Československo," dodal ředitel fondu Pro arte a kurátor výstavy Pavel Chalupa.

České centrum v Paříži vystaví Kupku, Preissiga či Diviše, díla zapůjčil investiční fond

Dalších 7
fotografií

K malířům, jejichž práce výstava zahrnuje, patří například Ludvík Strimpl. Během první světové války byl ve Francii. Angažoval se v protirakouském odboji, spoluzakládal Československou národní radu.

"Kdyby se Ludvík Strimpl v roce 1915 nesetkal s Tomášem Garriquem Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem, Československo by pravděpodobně nevzniklo ve své známé podobě," řekl Chalupa.

Ve Francii v té době podle něj působily desítky umělců, mnozí z nich se angažovali v protirakouském, později protinacistickém odboji a podíleli se i na vzniku československých legií.

Kromě Františka Kupky mezi ně patřili Otto Gutfreund či Vojtěch Preissig. Kromě nich výstava představuje díla Alfonse Muchy, Otakara Kubína, Adolfa Hoffmeistera, Františka Tavíka Šimona, Jana Zrzavého, George Karse, Aléna Diviše, Toyen, Jindřicha Štyrského, Josefa Šímy, Bohuslava Reynka či Jiřího Koláře.

"Čeští i slovenští umělci po celé století ve Francii nalézali prostor nejen k tomu, aby mohli svobodně tvořit, ale také k tomu, aby se aktivně podíleli na vzniku svého státu v roce 1918 či při jeho záchraně po neblahých mnichovských událostech roku 1938, po komunistickém převratu roku 1948 nebo po sovětské invazi roku 1968," tvrdí pořadatelé výstavy.

K výstavě vychází obsáhlý katalog v české a francouzské verzi. Podle Páleníčka autoři přehlídky dohledali adresy všech zúčastněných umělců.

První Kupkova výstava se konala hned naproti dnešnímu Českému centru, první výstava Alfonse Muchy i Josefa Šímy byla nedaleko. Existují následovníci tehdejších galeristů, kteří při této příležitosti plánují prezentovat třeba také díla Františka Kupky. Výstava v Českém centru potrvá do 30. září.