Spisovatelé: Přestaňme používat slovo fašismus, na debatu o české společnosti je potřeba jiných pojmů

Ke konstatování, že současný nárůst extremismu v české společnosti nelze uspokojivě vystihnout slovem fašismus, dospěla nedělní debata tuzemských literátů a publicistů, kterou uspořádala Asociace spisovatelů.

“Ten pojem není vhodný, přežil se a člověku leniví mozek, kdykoliv čte odkaz na fašismus,” shrnula v závěru diskuse spisovatelka Petra Hůlová.

Podle politologa a publicisty Ondřeje Slačálka obecně dochází k inflaci slova fašismus. Po druhé světové válce a letech 1968 a 1989 podle něj Češi mají tendenci každé zlo automaticky přiřadit k fašismu, případně jej prohlásit za jinou podobu fašismu.

“To zlo ho může některými rysy připomínat, můžeme jej absolutizovat a udělat mezi ním a fašismem rovnítko, ale tím si usnadňujeme situaci a provádíme zjednodušení,” řekl Slačálek, podle něhož je současná vypjatá situace v tuzemské společnosti nová, a proto bude potřebovat také nové jazykové pojmenování.

“Skáčeme po pojmu, který máme připravený ve skříni, ale on je opoužívaný, už jsme s ním po hlavě mlátili příliš mnoho fenoménů a pro popis situace už nám možná příliš nedá,” řekl Slačálek o používání slova fašismus.

Diskusi, která se odehrála v rámci veletrhu malých nakladatelů Knihex v pražské Vile Štvanice, moderoval komentátor Hospodářských novin Petr Fischer. “Z debaty mi vyplývá, že slovo fašismus má jen náznaky toho, co souvisí s naší situací. Zůstává ale nějaký emocionální náboj. Když se slovo fašismus použije, emoce se rozlijí a dochází k vyhrocení,” konstatoval Fischer a účastníkům diskuse navrhl, zda by místo slova fašismus nebylo vhodnější například označení dehumanizace.

Veletrh malých nakladatelů Knihex se přesunul na Štvanici, spisovatelé se v debatě ptali, zda v Česku narůstá extremismus

Dalších 21
fotografií

Zřejmě v narážce na loňský výrok prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka o tom, že “pražská kavárna se fašizuje”, pak moderátor diskuse položil dotaz, zda prezident Miloš Zeman fašizuje společnost.

“To je doklad případu, kdy bychom se měli snažit pojmenovat situaci jinými pojmy,” reagoval politolog Slačálek, podle něhož ani politici Martin Konvička či Petr Hampl neprovozují činnost, kterou by šlo označit za fašistickou.

Prezident Zeman podle Slačálka surfuje na nenávistných náladách a občas jako by se bouřil proti části svých občanů. “Není to ale fašistický vůdce, spíš částečně se rozpadající figura,” konstatoval Slačálek, aniž by tím prý chtěl umenšovat nebezpečí, které v Zemanovi vidí.

S tím souhlasila další účastnice diskuse, publicistka Saša Uhlová, která prý Zemana z tohoto důvodu nevolila, její obavy ale “byly větší, než je realita”.

Na prezidenta v debatě přivedla řeč také Petra Hůlová, když zmínila divadelní hru spisovatele Davida Zábranského nazvanou Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. Tu v září v premiéře uvede pražské Studio Hrdinů. “Nějak se dotýká toho, že je velice populární Zemana zesměšňovat a že spousta lidí ulítává na tom, když Zemanovi přimaluje červený nos nebo becherovku,” upozornila Hůlová.

Podle ní ale nemá smysl, aby se lidé “poplácávali po ramenou a tvořili komunitu těch, kteří vědí, že Zeman je debil”. Než kázat, co je správně a co špatně, je podle Hůlové důležitější snažit se pochopit nynější stav věcí – například proč je Miloš Zeman tak populární a co ovládá tak dobře, že to ve společnosti rezonuje.

“To je pro mě příklad pojmového přemýšlení, které by mělo získat na síle proti přemýšlení postojovému – tedy že všichni víme, že Zeman je idiot, což nás dělá jednou partou, a kdo řekne něco jiného, z té party se vyloučí,” uvedla příklad Hůlová.

Ta je dále přesvědčená, že v nynější společenské debatě dochází k zjednodušování a vytváření jakýchsi předpřipravených “balíčků” postojů či příslušností. Kdo se přihlásí k jednomu postoji, automaticky se od něj očekává, že bude sdílet i ty další, řekla Hůlová.

“Když jsem o tom, o čem se tu bavíme, psala články, měly ohlas ne proto, že bych říkala něco, co jsem předtím neřekla, ale protože jsem tvrdila něco, co se ode mě nečekalo jako od příslušnice určité části společnosti,” pravila Hůlová v narážce na své glosy z loňského roku, v nichž volala po tom, aby se lidé z jejího okolí přestali tvářit nadřazeně vůči těm, kdo se obávají uprchlíků.

Nedělní debaty se zúčastnila také spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, které používání slova fašismus v současné situaci nepřijde nemístné. “Když se ve společnosti něco děje, slova se od těch událostí odpojují, žijí svým životem a lidé je používají sami o sobě,” řekla Denemarková a kromě slova fašismus to ilustrovala třeba použitím termínu holokaust, který si prý většina společnosti spojí s vyvražďováním Židů za druhé světové války, ale už třeba ne s likvidací homosexuálů nebo Romů.

Podle Denemarkové se situace v Česku vyostřila vloni v červnu v souvislosti s uprchlickou krizí. “Tehdy se zase obnažila ta malost v české společnosti. A není to jen mezi lidmi, kteří nepřemýšlí, nečtou či nemají způsob sebereflexe, proniká to i mezi takzvané intelektuály a takzvanou elitu, a to je strašidelné,” pravila.

Na dotaz, proč na rozdíl od Petry Hůlové na toto téma třeba nepublikuje, Denemarková prohlásila, že se problému věnuje v soukromí. “Někam jezdím, něco říkám, ale to je můj osobní život. Mám pocit, že román by to uměl, ale v této fázi života ho nedám,” dodala Denemarková.

Saša Uhlová se v debatě vymezila proti představě, že rasismus je rozšířenější mezi lidmi s nižším vzděláním či ze slabších sociálních vrstev. “Studovala jsem romistiku, a s českým rasismem se tak setkávám dlouho. V 90. letech to bylo ve vztahu k Romům mnohem vyhrocenější, v médiích se mluvilo rasističtěji,” uvedla Uhlová a popsala, jak tehdy často jezdila vlakem či stopem a vedla o rasismu debaty s lidmi, které potkávala. “A dospěla jsem k názoru, že rasismus se vzděláním či inteligencí nesouvisí,” dodala.

Nedělní diskuse se konala v rámci veletrhu malých nakladatelů Knihex, jenž se po pěti letech přesunul z pražské náplavky na ostrov Štvanice. Veletrh probíhal na louce za Vilou Štvanice, diskusi uvnitř ve vile uspořádala Asociace spisovatelů. Ta vloni zorganizovala dvoudenní Sjezd spisovatelů, během něhož literáti rovněž hovořili mimo jiné o společenských či politických tématech.