Dirigent Barenboim v Berlíně zakládá akademii pro arabské hudebníky, bude je učit také filozofii

Slavný argentinsko-španělský dirigent Daniel Barenboim letos na podzim otevře novou hudební akademii v Berlíně. Bude se jmenovat Barenboim-Saidova a nazvaná bude po dirigentovi, jenž momentálně od roku 1992 působí jako hudební ředitel Berlínské státní opery, a palestinsko-americkém literárním vědci Edwardu Saidovi, který zemřel roku 2003.

Jak informovala Deutsche Welle, na akademii začne na podzim 2016 studovat třicet žáků z Blízkého východu. Okolo roku 2018 by měl studijní program zahrnovat mezi 80 a 90 žáky.

Barenboim, držitel izraelského i čestného palestinského občanství, je chce vychovávat v duchu svého mládežnického ansámblu West-Eastern Divan Orchestra. Ten roku 1999 založil v německém Výmaru právě s Edwardem Saidem.

V orchestru nyní společně působí hráči z Izraele a z arabských zemí.

Pro Barenboimovu-Saidovu akademii vzniká nová komorní koncertní síň pojmenovaná po nedávno zesnulém skladateli a dirigentovi Pierru Boulezovi, kterou navrhl světoznámý architekt Frank Gehry.

Nacházet se bude uvnitř budovy, která kdysi sloužila jako jevištní zázemí pro berlínské operní divadlo Staatsoper Unter den Linden, umístěné na stejnojmenné berlínské třídě. Sál má mít kapacitu 620 míst, stavba začala v roce 2014.

Podle Deutsche Welle projekt podpořili němečtí ministři zahraničí a kultury, berlínský magistrát či neziskové organizace a nadace.

Jedním z prvních soukromých donátorů Barenboimovy-Saidovy akademie byl dnes již bývalý italský prezident Giorgio Napolitano.

Výkonným ředitelem akademie se stane bývalý německý ministr kultury z let 1998 až 2001 Michael Naumann.

Barenboim odmítá, že by založení akademie právě v době, kdy se na světě odehrává několik válečných konfliktů, bylo pouhou utopií. “Přesně naopak. Jestliže onemocníte a zjistíte, že léky, které jste brali, nezabírají, budete hledat jiné,” řekl v narážce na svoji akademii.

“To, oč se roky snažíme na Blízkém východě, zjevně nevedlo k míru. Proto teď musíme zkusit něco jiného.”

Dirigenta mrzí, že dnešní společnost klade důraz především na ekonomiku. “Samozřejmě je důležitá, lidé musí mít co jíst, kde pracovat, čím si vydělat. Ale stejně tak jsou důležité jiné věci. Například v Pásmu Gazy je dnes průměrný věk 16 nebo 17 let. Pokud neuděláme nic pro to, abychom tamní občany vzdělali, jaká je čeká budoucnost?” ptá se Barenboim v rozhovoru pro Deutsche Welle.

Na nové Barenboimově-Saidově akademii se studenti ve čtyřletém programu kromě hry na svůj nástroj budou učit také teorii – čekají je semináře o dějinách hudby, harmonii či kontrapunktu.

Kromě toho budou studovat též filozofii. “Nejen dějiny filozofie, ale i to, jak filozofii použít, aby se člověk zlepšoval, aby byl šťastnější, aby lépe rozuměl druhým,” vysvětluje dirigent.

Barenboim poukazuje na to, že hudba je abstraktní, a že když se o ní hovoří, hovoří se především o dojmech, které v lidech vyvolává. “To znamená, že hudebník, který nemá vyvinutý vnitřní život, nemůže na takové podněty reagovat a nadále bude přemýšlet abstraktně. To pak ale není umění. Člověk nemůže být umělcem, jestliže nemá vnitřní život," dodává.