Rusko by mělo vstoupit do Evropské unie a do NATO, soudí ruský historik Andrej Zubov

Jestliže se Rusko chce vyléčit z nemocí, které ho dnes trápí, musí se připojit k Evropě a stát se členem NATO, soudí ruský historik Andrej Zubov. Uvedl to během přednášky, kterou měl v pátek na debatním fóru Melting Pot konaném v rámci festivalu Colours of Ostrava.

"Evropu opět rozdělily stěny studené války. Kreml se znovu snaží získávat a ovládat jiné země," řekl Zubov, podle nějž za to může fakt, že v ruské společnosti se po rozpadu Sovětského svazu nepodařilo "vytrhnout i s kořeny" pozůstatky někdejšího totalitního režimu.

"My z Ruska se na vás díváme jako na úžasný příklad," prohlásil Zubov na adresu Čechů a vyzdvihl, že se České republice podařilo odstřihnout se od komunistické minulosti.

"Až pětadvacet let po rozpadu komunismu jako historik začínám chápat, co to znamená, jaké trauma komunismus znamenal pro lidské vědomí. Byl to strašný systém, který lámal lidské duše. A vy jste z něj dokázali najít cestu ven."

Podle Zubova této proměně výrazně pomohlo, že se Česká republika stala součástí evropského a světového společenství. "Je to díky tomu, že jste se stali členy Evropské unie a NATO, že jste se zapojili do společenství duševně zdravých států, které nepoznaly hrůzu komunismu," zdůraznil.

Rusko by mělo vstoupit do Evropské unie a do NATO, soudí ruský historik Andrej Zubov

Další 2
fotografie

Ruský historik a profesor se ve své přednášce dotkl také nedávného brexitu. Prohlásil, že pokud se evropské státy rozdělí, bude také Evropa "sledovat zájmy zlých sil". Pouze v jednotě politické a hospodářské mohou evropské země najít sílu, míní Zubov.

"Když Robert Schuman, Konrad Adenauer a další koncem 40. let vytvářeli to, z čeho později vznikla Evropská unie, neuvažovali o ekonomickém blahobytu, ale mysleli na mír. Chtěli předejít tomu, aby se opakovaly války, jaké svět dvakrát zažil ve 20. století. Zakladatelé Evropské unie chápali, že nejsilnější je mír a klidný, pokojný život," konstatoval Zubov.

Pokud podle něj nyní státy jako Velká Británie začnou evropské společenství opouštět, hrozí, že bude ohrožen také život v míru.

Zubov se během své přednášky dotkl také incidentu z březnu 2014, kdy publikoval článek odsuzující ruskou anexi Krymu. V důsledku toho byl propuštěn z diplomatické ruské akademie MGIMO. "Když se Putin rozhodl anektovat Krym, považoval jsem za svoji morální povinnost nemlčet, ale říct, jaká bude budoucí cena tohoto zločinu," vysvětlil své tehdejší kroky.

Coby historik Zubov považuje za svoji povinnost nebát se a říkat pravdu. Například fakt, že v Evropě v minulém století došlo ke dvěma světovým válkám, Zubov přičítá mimo jiné selhání historiků. "Historik neřekl, proč došlo k první světové válce, a před druhou válkou nevyvracel Hitlerovy lži o tom, že Židé zradili Německo," uvedl Zubov jako příklady.

Proto je podle něj také nyní klíčové, aby se historici nebáli říkat pravdu, i když to pro jejich země může být často nepříjemné. "V Rusku se například leccos dává za vinu Polákům. Naším úkolem ale není obviňovat Poláky, my můžeme obviňovat jen sami sebe," řekl.

"Cesta historika je cestou poznání své vlastní historie a chyb svého národa. Údělem historika je vysvětlovat, aby lidé pochopili, v čem jsme chybovali v minulosti a jak nemáme dál konat v budoucnu," pravil Zubov.

Přestože nyní se podle něj v Rusku prosazuje autoritářský režim, nemělo by to lidem bránit v tom, aby dál říkali pravdu. "Dokud máme možnost pravdu říkat, dokud můžeme psát, publikovat a vysvětlovat, jsme povinni to dělat," dodal.