V pražském Rudolfinu začíná výstava Loni v Marienbadu, obsahuje díla od Richtera či Koonse

Vztah mezi filmem a výtvarným uměním chce prozkoumat nová výstava v pražské Galerii Rudolfinum. Jmenuje se Loni v Marienbadu – podle slavného filmu Alaina Resnaise, který je jedním z nejcitovanějších děl poválečné kinematografie – a začne ve středu večer. Otevřena pak bude do 27. listopadu.

Alain Resnais svým snímkem z roku 1961 inspiroval nejen další filmové tvůrce, ale také výtvarné umělce, fotografy, módní návrháře či hudebníky.

Výstava v Rudolfinu kromě prací současných umělců představuje díla tvůrců klasické moderny – Alberta Giacomettiho, Giorgia de Chirica či Reného Magritta. S nimi Resnaisův film sdílí avantgardní estetiku a kritickou formu.

V Galerii Rudolfinum s novou výstavou a podzimní sezonou přichází několik změn. Výstava Loni v Marienbadu: Film jako umění je v pražské instituci například první, která je díky sponzorovi přístupná zdarma.

Film Loni v Marienbadu rovněž zahájí provoz Kina Rudolfinum. V něm chce galerie spolu s Českou filharmonií, která sídlí ve stejné budově, představovat snímky, jež obsahem nebo zaměřením navazují na aktuální výstavy v Rudolfinu. Kino je umístěno v nedávno zrekonstruované Sukově síni.

Během současné výstavy bude dále otevřeno edukační centrum zvané Artpark. To chystá různé programy určené dětem i dospělým.

V pražském Rudolfinu začíná výstava Loni v Marienbadu, obsahuje díla od Richtera či Koonse

Další 3
fotografie

Film Loni v Marienbadu je volnou adaptací žánru francouzského nového románu, jejž ve 20. století vytvořil spisovatel a literární teoretik Alain Robbe-Grillet.

Výstava Loni v Marienbadu podle autorů poprvé poukazuje na velký význam, které stejnojmenné dílo dodnes má v uměleckém světě.

Radikalita filmu spočívá především v rozbití tradičních struktur času, prostoru a reality. Avantgardní hra, jejíž zápletka se odvíjí od otázky, zda se hlavní postavy opravdu minulý rok v Marienbadu potkaly, vychází z uměleckého jazyka. Samotný styl se v něm stává obsahem.

Geometrické formy, architektonické linie a repetice kompozičních principů odkazují na postupy charakteristické pro vizuální umění.

Výstava kromě soch, instalací, fotografií a videa zahrnuje také klasickou malbu a kresbu. Téměř dvoumetrové dílo německého klasika Gerharda Richtera navazuje na filmovou předlohu tím, že rozbíjí realitu. Richter to zobrazuje pomocí fotografií a ilustrací vytržených z původního kontextu.

Roztrhanou vypravěčskou linii převzal do svého videa též americký umělec Vito Acconci, který je na výstavě rovněž zastoupen. Vztah iluze a reality pak zpracovávají fotografie Cindy Shermanové nebo objekt Jeffa Koonse.

Film Loni v Marienbadu dále silně ovlivnil módní průmysl. Kostýmy původního snímku byly navrženy Coco Chanel a Karl Lagerfeld se roku 2011 při přehlídce Grand Palais v Paříži nechal inspirovat filmovou estetikou podtrženou architekturou barokních zámeckých zahrad.

Dokumenty, scénáře nebo snímky z natáčení pak návštěvníkům výstavy nabízejí pohled do zákulisí tvorby filmu.

Výstava Loni v Marienbadu byla poprvé uvedena v Kunsthalle v německých Brémách, v Praze je doplněna o instalaci Jána Mančušky a zvukovou nahrávku Věry Linhartové. Kurátory přehlídky jsou Christoph Grunenberg a Eva Fischer-Hausdorfová.