Budoucnost leží v sekularismu. Arabský svět může zachránit poezie, tvrdí syrský básník Adonis

Syrský básník Adonis, jenž poslední roky figuruje mezi favority na získání Nobelovy ceny za literaturu, kritizuje náboženský fanatismus. Ten podle něj "ničí srdce arabského světa".

Adonis vidí spásu v sekularismu a poezii, napsala agentura AFP, jíž básník poskytl rozhovor na knižním veletrhu ve švédském Göteborgu.

Šestaosmdesátiletý Adonis, vlastním jménem Alí Ahmad Saíd Asbar, žije v exilu. Vyslovuje se kriticky k roli Západu a Ruska v syrské válce. Tento konflikt si za uplynulých více než pět let vyžádal přes 300 tisíc obětí.

"Američané nehledají řešení, jen problémy," řekl v rozhovoru na veletrhu Adonis. "Američané nemají jasnou vizi. Nemají ji ani Rusové, kteří jsou hnáni jen vlastními zájmy. Arabský svět je strategická, bohatá oblast a Arabové jsou jen prostředkem k dosažení ropného bohatství", dodal básník.

Adonis patří k šíitské sektě alavitů, stejně jako syrský prezident Bašár Asad. V roce 2011 básník napsal Asadovi otevřený dopis, v němž ho vyzval k demokratickým reformám.

Nyní Adonis apeluje na oddělení politiky od náboženství a prohlašuje, že důležitou roli v tom mohou sehrát básníci.

"Poezie nemůže podříznout dítěti krk, nemůže zabít člověka nebo zničit muzeum," uvedl Adonis. "Arabská poezie byla vždy nenáboženská. V naší historii nejsou žádní velcí básníci, kteří by byli také zanícenými věřícími, jako byl například (Paul) Claudel ve Francii," upozornil Adonis.

"Budoucnost leží v sekularismu. Vždy jsem říkal, že nelze uskutečnit sekulární revoluci s lidmi, kteří vyjdou z mešity a zamíří na demonstraci. Revoluce je jedna věc a mešity druhá," zdůraznil.

Adonis, který je rovněž malířem, esejistou a uznávaným literárním kritikem, se roku 1985 přestěhoval do Paříže. Je držitelem francouzského Řádu umění a literatury. V roce 2011, kdy vypukly revoluce takzvaného arabského jara, byl největším favoritem britské sázkové kanceláře Ladbrokes na získání Nobelovy ceny za literaturu. Mezi spisovateli s velkou nadějí na vítězství se Adonis objevoval i v dalších letech.

Básník pochází z rodiny zemědělců, kteří žili v chudé vesnici na západě Sýrie. V dětství Adonis nechodil do školy. "Do třinácti let jsem neviděl auto, elektřinu ani telefon. Pořád se ptám sám sebe, jak jsem se změnil v toho člověka, kterým jsem dnes. Připadá mi to téměř jako zázrak," řekl v dřívějším interview.