Museum Kampa vystavuje malby a grafiky Istlera ze Skupiny Ra, věnoval se informelu

Výstavu malíře a grafika Josefa Istlera, představitele surrealismu a později informelní malby, připravilo pražské Museum Kampa. Přehlídka začala v sobotu, otevřena bude do 15. ledna 2017.

Istler, který žil v letech 1919 až 2000, patřil k protagonistům evropského informelu. Podle Musea Kampa byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů hlásících se k surrealismu.

Coby poslední aktivní člen Skupiny Ra se později věnoval abstraktní malbě a knižní ilustraci.

Výstava v Museu Kampa zahrnuje výběr obrazů a grafik ze soukromých sbírek i sbírek veřejných institucí z České republiky.

Informální umění či zkráceně informel byl hlavním evropským uměleckým směrem po druhé světové válce. Termín vyjadřoval absenci formy v tradičním smyslu. Díla syrové estetiky chtěla postihnout primární existenci člověka. Informel byl zjednodušeně řečeno výtvarným ekvivalentem existencialismu v literatuře a filozofii.

V Československu, po roce 1948 odříznutém od světového vývoje, se informel v závěru 50. let stal hlavní tendencí neoficiálního umění – byť se pro něj používal spíš termín strukturální abstrakce.

Informel měl bourat koncepty tradičního umění i kompozice, byl spontánní, iracionální a svobodný. Představoval protiklad přesného geometrického umění.

Museum Kampa vystavuje malby a grafiky Istlera ze Skupiny Ra, věnoval se informelu

Další 2
fotografie

Výtvarníci vyznávající tento směr míchali vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou a vytvářeli dynamické vrstvy. Barevná hmota pak na plátně měla zobrazovat širokou škálu pocitů.

Josefa Istlera v rané tvorbě inspirovala válečná realita, již ztvárňoval do podoby ponurých výjevů s ruinami staveb a lidských přízraků v duchu surrealistické imaginace. Tehdy se formovala literárně-výtvarná Skupina Ra. Istler patřil k nejvýraznějším postavám jejího pražského okruhu.

V roce 1946 se uskutečnily jeho první samostatné výstavy, několik obrazů bylo zařazeno na přehlídku československého umění v Paříži. Istlerovy tehdejší práce zaujaly umělce budoucího mezinárodního seskupení CoBrA. Počátkem 50. let se Istler coby člen okruhu kolem Karla Teigeho podílel na přípravě samizdatových sborníků Znamení zvěrokruhu, Objekt I a II.

Ve svých pracích Istler zobrazoval aktuální atmosféru absurdity a metafyzické úzkosti.

Koncem 50. let se zabýval možnostmi abstraktní gestické malby, k tomuto výrazu se vracel i v 80. a 90. letech.

V první polovině 60. let Istler v malbách i grafikách vytvářel prostorové labyrinty subjektivních psychologických ponorů, se světelnými ohnisky kosmické dimenze, jak v úvodním textu k výstavě píše kurátorka Iva Mladičová.

Zájem o materiálové struktury měl Istler i během 70. let, v duchu tématu pojetí obrazu jako hmotného objektu. V roce 1989 se uskutečnila zatím poslední Istlerova retrospektivní výstava.