Trestajícího boha nedává smysl milovat, řekla básnířka Iljašenko na Festivalu spisovatelů

Marie Iljašenko sice první básně začala psát zhruba v šestnácti letech, pak ale na deset roků přestala.

"Nemám ráda tvorbu, kterou si člověk řeší nějaké problémy, to mi přijde moc jednoduché. Nejvíc se mi líbí poezie, jež vzniká z určitého přebytku radosti," vysvětlila letos třiatřicetiletá česko-ukrajinská básnířka, proč svůj debut nazvaný Osip míří na jih vydala teprve loni. "Nejdřív jsem si potřebovala vyřešit nějaké své záležitosti. Znovu jsem začala psát až v době, kdy mi bylo okolo pětadvaceti," řekla.

Iljašenko byla v neděli prvním z hostů Festivalu spisovatelů Praha, jenž proběhl v českém Senátu. Během sedmi hodin se na pódiu vystřídalo pět autorů.

O svém básnickém debutu Iljašenko prohlásila, že vznikl z touhy poznávat svět. "Ne vždy to ale šlo. Hodně věcí je v těch básních vymyšlených," uvedla.

Než například přečetla báseň nazvanou Makalu, řekla posluchačům, že se nejedná o metaforu, nýbrž že v této básni sní o výstupu na pátou nejvyšší horu světa nacházející se na hranicích Číny a Nepálu.

Ústřední poema sbírky vyprávějící o ptákovi nazvaném Osip, jenž se jmenuje po ruském básníkovi Osipu Mandelštamovi, podle Iljašenko vznikla z pocitu "toho, když nejste v domově, kde byste se chtěli nacházet, toužíte odtud odejít, ale nemůžete".

Trestajícího boha nedává smysl milovat, řekla básnířka Iljašenko na Festivalu spisovatelů

Další 2
fotografie

Iljašenko, která se narodila v Kyjevě do rodiny s českými a polskými kořeny, během debaty řekla, že jejím mateřským jazykem je ruština. Kromě toho ale hovoří ukrajinsky a též polsky. "Za svoji druhou mateřštinu však považuji češtinu. Je to jazyk, který je pro mě nejpřirozenější," pravila.

Naopak ruské kultuře se prý Iljašenko, která žije a píše v Praze, dlouhodobě vzdaluje. "Nemám v Rusku nikoho, ani tamní dění tolik nesleduji. Cítím se doma ve střední Evropě."

Iljašenko například zmínila, jak se nedlouho po ruské anexi Krymu ocitla v české čajovně, kde se svým ukrajinským otcem hovořila rusky. "Majitel čajovny se k nám začal chovat hnusně a říkat něco o Rusácích, kteří sem vpadli, o ruských tancích a tak podobně," vyprávěla. "Pro nás, dva Ukrajince, to bylo něco absurdního. Na druhou stranu jsem si říkala – mluvíme rusky, ten pán nemůže vědět, že jsme Ukrajinci. Asi jsem díky tomu o něco lépe pochopila, jak věc vnímají Češi."

Moderátor diskuse Petr Vizina se pak chytl sousloví v básni Iljašenko nazvané Muškáty, kde se vyskytuje polský obrat "niebieski kolor".

"Tato báseň o nebeské peleríně je obrazem laskavosti, lásky, něhy," popsala básnířka, kterou prý v tomto případě inspirovala její polská katolická babička. "Jezdila jsem za ní v dětství a skrze ni jsem náboženství poznala formou svatých obrázků, fialek a otčenášů v polštině," řekla. "Babička ale byla katolička z polské rodiny, a protože se rozvedla a pak znovu vdala, nesměla ke zpovědi. Do kostela už ji nepustili."

Na dotaz, zda cítí vztah k tématu letošního Festivalu spisovatelů, které zní "zločin a trest", Iljašenko odpověděla spíš negativně. "Je to legitimní téma v politicko-právním kontextu, kdy mluvíme o zákonech. Když mohu srovnat život tady a na Ukrajině, chce se mi říci: Díky bohu za právní systém a za zákony, za to, že se dodržují a že tu nepanuje anarchie," odvětila.

To však neznamená, že by Iljašenko koncept zločinu a trestu uznávala v jiných oblastech, například v mezilidských vztazích. "Zločin a trest vždy indikují nějakou vinu. Mně přijde, že vina je toxický produkt a nepřináší nic dobrého. Když spácháme cosi zlého, je vhodné si to uvědomit a třeba poprosit o odpuštění a jít dál, ale neutápět se ve vině," uvedla.

V návaznosti na sobotní galavečer festivalu Iljašenko řekla, že téma zločinu a trestu může být důležité pro křesťanství či obecně monoteistická náboženství. "Ale představa jednoho boha jako nejvyšší autority, jež má právo nás trestat a připomínat nám naše viny a nabízet nám vykoupení, je pro mě tíživá a neuchopitelná. Proč milovat někoho, kdo vystupuje v roli jakéhosi trestajícího nejvyššího? Bibli lze číst různě, ale ten trestající bůh tam je. A vůči tomu já se asi bouřím," dodala.

Festival spisovatelů Praha bude v pondělí pokračovat autorskými večery alžírského prozaika a novináře Kamela Daúda ve Francouzském institutu a amerického spisovatele Chucka Palahniuka. Ten vystoupí v Poslanecké sněmovně.