Americký zpěvák a písničkář Bob Dylan ve čtvrtek obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Tento pětasedmdesátiletý muž má za sebou pětapadesátiletou hudební kariéru. Za tu dobu napsal přes 500 písní a prodal přes 74 milionů kopií svých alb. Jako první rockový hudebník v historii získal Pulitzerovu cenu, hrál v několika filmech a na svých cestách také maluje.

Navzdory tipům sázkařů, kteří na vítěze dopředu pasovali keňského spisovatele Ngũgĩ wa Thiong'a či syrského básníka Adonise, tak nakonec uspěl někdo, kdo literaturu v pravém slova smyslu nepíše – Dylan je pouze autorem knihy Kroniky, ve které vzpomínal na počátky své kariéry v New Yorku 60. let.

Cenu obdržel "za to, že našel nový způsob poetického vyjádření, jímž navázal na velkou americkou písňovou tradici", uvedla Švédská akademie, která cenu uděluje, v narážce na Dylanovu písňovou tvorbu.

Laureáta ve čtvrtek ve 13 hodin oznámila tajemnice akademie Sara Daniusová.

Dylan od začátku 60. let v USA patřil ke generaci písničkářů, kteří se svojí tvorbou silně společensky angažovali, například proti válce ve Vietnamu či v hnutí za občanská práva Afroameričanů. Především ale ještě předválečnou podobu amerického folku žánrově i stylově posunuli a svým způsobem vytvořili novou obdobu pop-music.

V klubech okolo newyorské Greenwich Village začal Dylan hrát v 60. letech, svoji první eponymní desku vydal v roce 1962. K jeho největším hitům z šedesátých let patřily skladby Blowin in the Wind, The Times They Are a-Changin či Like a Rolling Stone. Dylan je dodnes hrává na koncertech, jichž i ve svých nynějších pětasedmdesáti letech odehraje až stovku ročně.

K Dylanovým nejznámějším albům ze 70. let patří nahrávky Blood on the Tracks, Basement Tapes či Street Legal.

Koncem osmdesátých let Dylan natočil významnou desku Oh Mercy ve spolupráci s producentem Danielem Lanoisem, který se pak roku 1997 postaral o další písničkářův comeback na albu Time Out of Mind. To získalo cenu Grammy pro nejlepší album roku.

V novém tisíciletí Dylan zaujal alby Love and Theft a Modern Times, jeho poslední autorská deska Tempest pochází z roku 2012.

V posledních letech se písničkář vrací k Sinatrovi. Vydal dvojici alb, na nichž zpívá Sinatrou proslavené písně – desky se jmenují Shadows in the Night a Fallen Angels. Kritici nahrávky z větší části odsoudili, například kvůli Dylanovu zpěvu.

Boba Dylana dobře znají také čeští fanoušci. Poprvé v Praze vystoupil roku 1994 na Výstavišti. Nadšené přijetí a fakt, že po vystoupení mohl prezidentu Václavu Havlovi předal kytaru, se Dylanovi natolik zalíbily, že své turné následujícího roku začal opět v Praze. V březnu 1995 tedy odehrál v Kongresovém centru hned tři koncerty, které fanoušci řadí k těm nejlepším v Dylanově koncertní kariéře.

Od té doby se zpěvák do české metropole a jednou také do Ostravy podíval ještě sedmkrát. Zatím poslední koncert v pražské O2 areně odehrál před dvěma lety.

Nobelova cena za literaturu se udílí od roku 1901. Z českých autorů ji jako jediný roku 1984 získal Jaroslav Seifert. V tipech sázkové kanceláře Ladbrokes, která každoročně vypisuje sázky na laureáta, se mezi favority už mnoho let objevuje český autor žijící v Paříži Milan Kundera.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist