Vystoupení americké avantgardní kapely Swans ve středu v pražském Divadle Archa bude setkáním dávných přátel. Pražské publikum Swans miluje, byť po jejich loňské návštěvě mnohým ještě třetí den hučelo v uších od zvukového náletu, který při koncertu zažili.

Specialitou Swans je totiž extrémně hlasitá hudba. Tak hlasitá, že se tóny slévají do mohutné zvukové vlny, která má publikum přenášet do úplně jiného světa. A navíc si skupina často libuje v tak řezavých tónech kytar, až vyvolávají tělesnou i vnitřní bolest.

Začátky Swans se datují do roku 1982, kdy v New Yorku existovalo hudební hnutí No Wave. Z hlediska vývoje tamní experimentální scény bylo vnímáno jako protestní reakce na posun místních punkových skupin do komerční sféry.

V době, kdy se součástí No Wave stali Swans, se už v jádru hnutí rodil nový trend, takzvaná noise music. Nejslavnější představitelé této hlukové hudby – skupina Sonic Youth, zpěvačka Lydia Lunchová, kytarista Glenn Branca nebo později Elliott Sharp – si libovali v atonální, disonantní hudbě. Byla na hony vzdálená všemu, co do té doby přinesl pop nebo jazz, a nebála se přivést posluchačský zážitek až k prahu bolesti.

Swans si v tomto prostředí brzy získali pověst rozsáhlými repetitivními kompozicemi, často až třicetiminutovými skladbami připomínajícími monotónní litanie.

Jejich debutové album Filth z roku 1983 zaujalo na obou stranách oceánu, i když řada tehdejších hudebních žurnalistů si s ním nevěděla rady. Lídr skupiny Michael Gira a jeho tehdejší kytarista Norman Westberg natočili zvláštní desku: když se poslouchala při normální intenzitě zvuku, neměla daleko k odpuzující ošklivosti. Čím hlasitěji však zněla, tím byly pocity posluchače libější.

Tak či tak hudba Swans byla a dodnes je při vší své hlasitosti a bolestné řezavosti až starozákonně temná.

V podobném duchu se neslo následujících deset studiových alb nestabilního seskupení, po nichž se Michael Gira roku 1996 vydal jiným směrem s novým projektem Angels Of Light. Kupodivu s ním vydržel velmi dlouho, byť měl mnohem menší ohlas než se Swans.

Později Gira v jednom interview vyprávěl, že se mu uprostřed jednoho koncertu s novou kapelou dostalo bleskového osvícení: musí obnovit svůj bývalý soubor. Od roku 2010 tak s novými Swans natočil tři vysoce ceněné desky, které potvrdily Girovo postavení klasika newyorské experimentální scény, s trochou nadsázky řečeno z něj udělaly jakéhosi "noise-metalového Leonarda Cohena".

Koncert

Swans

19. října, 20 hodin

Divadlo Archa, Praha

Swans nejsou kapela, kterou by obdivovaly miliony posluchačů. Mají však globální skupinu příznivců, která Girovi a jeho spoluhráčům umožňuje pokračovat v nahrávací činnosti.

Od obnovení existence v roce 2010 shromažďují Swans finance na studiovou práci pomocí fundraisingu, tedy sbírek fanoušků. Jednou využívají fundraisingových center na netu, jindy získávají peníze tím, že vytvářejí unikátní sběratelské předměty.

Takto před dvěma roky vzniklo investičně nenáročné koncertní dvojalbum The Gate. Vyšlo v mizivém globálním nákladu 2500 výlisků, jež byly víceméně odměnou za příspěvek na realizaci příští studiové desky The Glowing Man. Písně z tohoto v červnu vydaného alba budou také základem pražského koncertu tuto středu v Arše.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist