Národní divadlo uvede hru o vědeckém objevu, zkoušela se v Ústavu organické chemie a biochemie

Výzkum zaměřený na studium "hmyzí řeči", tedy pohlavních feromonů, se stal inspirací pro nejnovější inscenaci činohry Národního divadla. Pod názvem Dotkni se vesmíru a pokračuj bude mít premiéru ve čtvrtek 3. listopadu na Nové scéně.

Text Reného Levínského připravil režisér Jan Frič. Na jevišti se objeví David Matásek, Martina Preissová, Saša Rašilov či Alois Švehlík.

Podle dramaturga Jana Tošovského hra vypráví o světě vědy, spolku Sisyfos a cestě z vrcholu až na samé dno. Jejím tématem je genetika, konkrétně manipulace genomu.

Hlavním hrdinou je prvotřídní vědec, kterému se podaří poodhalit princip druhové změny a tím i podstatu evoluce. Následky jsou ovšem nedozírné.

"Jedinečným rysem nejen této Levínského hry je její zasazení do reality. Odehrává se v Praze a objevuje se v ní park Stromovka, dejvická restaurace U Topolů či vršovická kavárna Zenit," řekl dramaturg Tošovský.

Také vědecký výzkum, kolem něhož je fiktivní příběh vystavěn, je reálný. Jeho hrdinou je biochemik Aleš Svatoš, který mu věnoval dvacet let života.

"Podstatné části výzkumu se prováděly v Ústavu organické chemie a biochemie v Praze, kde proběhla i první čtená zkouška naší inscenace. Je to zvláštní pocit – procházet se po místech, kde se konaly experimenty vedoucí k významnému vědeckému objevu, na němž je divadelní hra založena," dodal dramaturg.

Národní divadlo uvede hru o vědeckém objevu, zkoušela se v Ústavu organické chemie a biochemie

Dalších 12
fotografií

"Vyšli jsme z historky, která se stala Honzovi Fričovi s jeho prvním počítačem," uvedl autor textu Levínský. Toho inspiroval také pobyt na katedře matematiky Hebrejské univerzity, kde se setkal s příběhem matematika Ilji Ripse. Ten se v 90. letech pokusil dekódovat "boží vzkazy" zašifrované v Tóře - a našel jich prý spoustu.

René Levínský nechce prozrazovat, o čem konkrétně hra je. "Mám za sebou se svým amatérským divadlem spoustu debat, kde se řeší, o čem to bylo. Vždycky říkám - pojďme na jeviště a zahrajme to ještě jednou. Protože kdybych to uměl říct jednodušeji, tak to tak řeknu a netrápím se několik měsíců psaním," uvedl.

„Hra je pro mě nejjednodušší a nejpřímější způsob, jak něco sděluju, kratším způsobem to nedokážu. Jestli někdo chce vědět, o čem to je, tak ať na to přijde," dodal Levínský.

Vědci prý tuto divadelní hru označují za neobvyklý přesah vědecké práce.