Spisovateli Paulu Beattymu, který minulý týden jako první Američan získal slavnou britskou Man Bookerovu cenu, se nelíbí, když o jeho vítězném románu někdo hovoří v rasovém kontextu.
“Zježí se mi chlupy, když někdo řekne, že je ta kniha černošská, že je z ní cítit vztek, že vypráví o rasové problematice,” řekl čtyřiapadesátiletý Beatty agentuře AFP poté, co Man Bookerovu cenu převzal v historickém sídle londýnské radnice.
Román nazvaný The Sellout spisovatel zasadil do fiktivní části svého rodného Los Angeles. Jmenuje se Dickens a je tak zubožená, až ji místní úřady raději vyškrtly z mapy, aby si ušetřily ostudu.
Hrdinou románu je černoch, který byl v dospívání svědkem rasově motivovaných potyček mezi bílými a černými obyvateli města. V dospělosti se pokusí „obnovit rovnováhu“ ve společnosti tím, že nejprve v místním autobusu a později na střední škole opět zavede otroctví a segregaci. Kvůli tomuto návrhu stane až před americkým Nejvyšším soudem.
Protože hrdina si v překladu říká Já, proces se jmenuje Já versus Spojené státy americké.
„Nejtěžší bylo vymyslet postavu, která by byla ochotna udělat všechno to, co mě jenom na okamžik napadne,“ vysvětlil spisovatel v rozhovoru pro deník Wall Street Journal. „Jako autor se pak můžete bavit tím, že postavu sledujete, jak usiluje o nemožné. Protože jak chcete například segregovat už tak segregovanou čtvrť?“ zeptal se Beatty.
Ten podle poroty napsal “láskyplný ironický portrét města a jeho obyvatel” a přitom se vyhnul rasovým stereotypům.
Porota Man Bookerovy ceny konkrétně vyzdvihla pasáže o hrdinově otci, jehož zastřelili bílí policisté – to je aktuální téma zvlášť dnes, kdy k podobným incidentům v posledních letech v USA dochází.
Deníku Wall Street Journal spisovatel řekl, že látku románu před svým vydavatelem po celou dobu psaní tajil – prý to tak dělá s každou knihou.
Man Bookerovu cenu, která se uděluje od roku 1969 a jejíž vítěz dostává v přepočtu 59 tisíc eur, Paul Beatty obdržel jako první americký rodák. Autorům mimo Velkou Británii a její někdejší kolonie se cena otevřela roku 2013. V britském tisku toto rozhodnutí vzbudilo rozpaky – literární kritici se domnívali, že odteď budou Man Bookerovu cenu dostávat jen američtí spisovatelé a Britové zůstanou stát stranou.
“Porota vůbec nebrala ohled na to, jestli je Paul Američan,” řekla agentuře AFP šéfka letošní poroty Amanda Foremanová.
Fakt, že v soutěži uspěl Američan, podle ní ukazuje “globální dosah” ceny. To také potvrzují dílčí údaje od udělení ceny – Beattyho román, jenž se předtím nacházel na 1585. příčce prodejního žebříčku serveru Amazon.com, po vyhlášení ceny vyletěl na první místo mezi bestsellery.
Nakladatelství Farrar, Straus and Giroux, které knihu vydalo ve Spojených státech, už objednalo dotisk. Totéž udělal i britský vydavatel – malé nakladatelství Oneworld. To v Man Bookerově ceně uspělo druhý rok za sebou, vloni vydalo román předešlého vítěze Marlona Jamese.
Podle deníku Guardian spisovatelův agent ve Velké Británii oslovil sedmnáct nakladatelství, než se teprve od osmnáctého v řadě, tedy společnosti Oneworld, dozvěděl, že by knihu bylo ochotné vydat.
Román The Sellout je v pořadí čtvrtou prózou Paula Beattyho. Autor již za toto dílo letos obdržel americkou Národní cenu kruhu literárních kritiků. Americké deníky New York Times a Wall Street Journal knihu označily za jednu z próz roku.
Paul Beatty se narodil v Los Angeles, přestěhoval se ale do Bostonu, kde studoval psychologii. O té dodnes říká, že změnila jeho pohled na svět. „Naučil jsem se, jak poslouchat. Ne poslouchat, jak člověk myslí nebo mluví, ale jak sám poslouchá. Co pochopí, co odmítne, co si z vět, které slyší, vezme a vstřebá,“ vysvětlil spisovatel v rozhovoru pro britský deník Guardian.
V 90. letech minulého století se Beatty etabloval v Los Angeles jako básník věnující se slam poetry a pravidelně vystupoval na MTV. Svůj první román The White Boy Shuffle vydal roku 1996. Z oblíbených umělců jako vzory uvádí režiséra Kendžiho Mizogučiho a spisovatele Kurta Vonneguta.
V minulé dekádě Beatty k vydání připravil antologii afroamerického humoru nazvanou Hokum. Dnes žije v New Yorku a učí tvůrčí psaní na Columbia University. Nepíše články ani recenze, na jedné knize prý pracuje zhruba sedm let. „Momentálně nic nepíšu. Mám pár nápadů, ale nevím, jestli k něčemu povedou,“ sdělil po udělení ceny.
