Goncourtovu knižní cenu dostala marocká rodačka Slimaniová, první román vydala teprve předloni

Nejznámější francouzské literární ocenění, prestižní Goncourtovu cenu, ve čtvrtek obdržela francouzsko-marocká spisovatelka a novinářka Leila Slimaniová za prózu nazvanou Chanson douce (Tichá píseň).

Tématem teprve druhého románu pětatřicetileté autorky je vražda dvou dětí, které zabije jejich chůva. Kniha je nelítostným svědectvím o dominanci a společenských předsudcích, popsala agentura AFP.

Díla, jež autorce vydává nakladatelství Gallimard, se velmi dobře prodávají. Nyní oceněného románu Chanson douce, který začíná větou „Dítě je mrtvé“, nakladatelství dosud prodalo přes 76 tisíc výtisků. Toto číslo nyní výrazně stoupne.

Román Chanson douce vypráví o matce dvou dětí, která se rozhodla vrátit do zaměstnání a po přísném výběrovém řízení zaměstnala chůvu. Žena jménem Louise si rychle získá náklonnost dětí a postupně začne mít v domácnosti hlavní slovo.

"Past vzájemné závislosti postupně sklapovala až do závěrečného dramatu," uvádí nakladatelství v anotaci a vyzdvihuje "suchý a pronikavý styl" autorky. Prý vyvolává napětí od první stránky.

Leilu Slimaniovou při psaní inspiroval příběh dominikánské chůvy, která byla v New Yorku roku 2012 obviněna z vraždy dvou dětí.

Spisovatelka ale vycházela také z vlastních zkušeností – když jí bylo osm let, v Maroku ji vychovávaly chůvy.

„Byla jsem velmi citlivá na to, jaké měly v domě postavení,“ popsala Slimaniová, která prý v Paříži později objevila „úplně jiný typ chůvy, s poněkud romantickou náturou“, jak uvedla.

„Je těžké mluvit o literatuře v tomhle blázinci,“ sdělila Slimaniová své první dojmy z udělení ceny poté, co ji novináři obklopili v pařížské restauraci Drouant. Tam se Goncourtova cena vyhlašuje již od roku 1914.

Později autorka agentuře AFP řekla, že včera „spala klidně“, přestože ji všichni označovali za favoritku. Slimaniová cenu věnovala svým rodičům, především otci, jenž zemřel před deseti lety.

Porota rozhodovala mezi čtyřmi finalisty. Goncourtova cena se uděluje od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce 19. století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových.

Slimaniová je teprve čtvrtou ženou za posledních 20 let, která Goncourtovu cenu obdržela. V historii ceny, jež sahá 112 let do historie, bylo laureátek dohromady pouze dvanáct, spočítal deník New York Times.

Leila Slimaniová se narodila v marockém Rabatu, v sedmnácti odjela do Paříže studovat politickou vědu a média na prestižní univerzitě Sciences Po.

Krátce zvažovala kariéru v herectví, nakonec začala pracovat jako novinářka pro francouzskojazyčný časopis zaměřený na dění v Africe zvaný Jeune Afrique.

Svůj první román nazvaný Dans le jardin de l’ogre, jenž vyprávěl o Pařížance z dobré čtvrti posedlé sexem, vydala roku 2014. Nyní oceněná próza je jejím teprve druhým dílem. Minulý měsíc autorka oslavila pětatřicáté narozeniny.

Ve čtvrtek byla oznámena také tradiční Renaudotova cena, již obdržela spisovatelka a dramatička Yasmina Reza za knihu Babylone. Ta vypráví o muži, jenž po nedorozumění uškrtil svou ženu.

Hry Yasminy Rezy se hrály také v Česku. V říjnu 2008 se autorka článkem v Le Monde zastala spisovatele Milana Kundery poté, co jej tuzemský časopis Respekt nařkl z udavačství.

Laureáti Goncourtovy ceny dostávají jen symbolických deset eur, v přepočtu zhruba 270 korun, a držitelé Renaudotovy ceny vůbec žádné peníze. Tradičně se ale zvyšuje prodej oceněných děl, podle agentury AFP v případě Goncourtovy ceny až na 450 tisíc výtisků. Autoři tak ani finančně nepřijdou zpravidla zkrátka. Cena se spisovatelům uděluje jen jednou za život.