Rolling Stones po jedenácti letech vydávají desku. Takhle autentické blues jsme nehráli, říkají

Slavná britská skupina The Rolling Stones po jedenácti letech vydává nové studiové album. Deska nazvaná Blue and Lonesome, kterou hudebníci skládají poctu blues, se bude také v Česku prodávat od pátku.

„Je to pocta našim oblíbencům, lidem, díky nimž jsme začali hrát muziku a vůbec jsme založili kapelu,“ řekl zpěvák Mick Jagger v nedávném rozhovoru pro deník New York Times. „Byli jsme apoštolové blues,“ doplnil.

Jak píše agentura AFP, deska Blue and Lonesome je vůbec první v diskografii Stones bez jediné původní písně. Veškerý repertoár je převzat z bleusové scény 50. let v americkém Chicagu, kde se tehdy uchytili hudebníci cestující z amerického jihu.

Elektronické blues, které v Chicagu vzniklo, představovalo přelom v žánru – do té doby bylo blues akustické a takové se hrálo i na jihu. Elektrifikace blues přímo předcházela vzniku rockové hudby.

Jakýmsi kmotrem této scény byl mississippský rodák a kytarista Muddy Waters. Podle jeho písně Rollin’ Stones se britská kapela pojmenovala.

Rolling Stones na své nové desce hrají převzaté skladby od Little Waltera, Eddieho Taylora, Howlin’ Wolfa, Magic Sama, Jimmyho Reeda a Willieho Dixona.

Kapela album dokonce natočila ve studiích British Grove nedaleko londýnských hospod, kde začátkem 60. let prvně vystupovala.

„Původně jsme nahráli docela dost nových skladeb,“ řekl Jagger o natáčení, jež proběhlo loni v prosinci. „Jednou nám nová píseň nešla a už jsme jí měli dost, tak jsme si zahráli blues. A pak další. A ještě jedno. Pak jsem rozhodl, že se druhý den do studia vrátíme a natočíme tři čtyři další blues,“ popsal.

Kytarista Keith Richards, který nedávno vydal sólovou nahrávku Crosseyed Heart, silně inspirovanou blues, řekl, že právě on Stouny přiměl pustit se do titulní písně Little Waltera nazvané Blue and Lonesome.

„Zrovna tahle se nám povedla,“ dodal Richards v rozhovoru pro New York Times. „Pak Mick povídá, že si zahrajeme jednoho Howlin’ Wolfa. A pak už to nějak nešlo zastavit. Byla to celé úplná náhoda,“ říká Richards.

Podle agentury AFP je tato spontaneita z nahrávky patrná. Skladby prý znějí syrově a špinavě jako původní nahrávky staré desítky let. Blíží se tak atmosféře chicagských klubů, v nichž vznikaly.

Album produkoval Don Was, jenž s Rolling Stones spolupracuje přes dvě dekády. Sám je pyšný především na to, jakou sílu prý dostal z hlasu třiasedmdesátiletého Jaggera. Ten v písni od harmonikáře Little Waltera sám hraje na foukací harmoniku.

Slavný bluesman, jenž roku 1968 zemřel v Chicagu ve věku teprve osmatřiceti let, je na desce Rolling Stones podle agentury AFP silně přítomen.

Jako host na albu Rolling Stones účinkuje též britský kytarista Eric Clapton.

„Myslím, že ty písně znějí dost autenticky,“ tvrdí dvaasedmdesátiletý Richards. „Zahráli jsme je jako chicagská kapela. Víc než kdykoliv předtím,“ dodal.

Tyto písně v podání Rolling Stones ale podle všeho fanoušci naživo neuslyší. Nanejvýš jen hrstka vybraných. „Na stadionovém koncertu by bylo těžké navodit na to správnou atmosféru,“ tvrdí Jagger. „Jedině snad v malém klubu, který by Stouny požádal, ať hrají tiše,“ dodal.