Chalupeckého cena zveřejnila finalisty na rok 2017, znovu jsou nominováni Loskot či Kohout

Ve finále 28. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého se ocitli Romana Drdová, Dominik Gajarský, Viktorie Valocká, Richard Loskot a Martin Kohout. Poslední dva nominaci neobdrželi poprvé, Loskot už byl ve finále dokonce dvakrát.

Z 96 přihlášených finalisty vybrala mezinárodní porota.

Práce pěti výtvarníků budou pořadatelé ceny představovat během roku 2017, společně je pak od 21. září ukážou na výstavě, kterou má letos hostit Moravská galerie v Brně. Ve stejném městě bude Cena Jindřicha Chalupeckého koncem roku 17. listopadu udělena.

Praha a Brno se v pořádání výstavy a ceremoniálu po roce střídají.

Při jednání poroty vloni v listopadu bylo podle pořadatelů zřejmé, že silných, obecné kvalitě se vymykajících osobností v českém výtvarném provozu ubylo – zato je přihlášených stále víc a dosahují stále vyrovnanější úrovně, konstatoval předseda poroty Marek Pokorný z Galerie města Ostravy Plato.

Možná i proto se podle Pokorného mezi finalisty znovu objevila jména umělců nominovaných už v minulosti. "Naopak dvě umělkyně zastupují zcela aktuální tendence současného umění, které jsou pro českou scénu typické," řekl o letošním výběru finalistů.

Richard Loskot, který už ve finále byl v letech 2012 a 2014, se zabývá novými technologiemi a vytváří soustavy na sebe reagujících přístrojů, které zkoumají limity lidského vnímání.

V roce 2015 měl Loskot samostatné výstavy v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, českobudějovické Galerii D9 či v ústecké Galerii Hraničář. Právě na obnově kulturního života kolem ústeckého Činoheráku Ústí se Loskot podílel.

Richard Loskot se narodil roku 1984 v Mostě, od mládí ale žije v Ústí nad Labem. Dva roky studoval u Magdaleny Jetelové na akademii v Mnichově. Loskotův projekt nazvaný Barva je to, co není zvítězil v divácké anketě časopisu Respekt doplňující Ceny Jindřicha Chalupeckého 2014.

Chalupeckého cena zveřejnila finalisty na rok 2017, nominaci znovu obdrželi Loskot či Kohout

Dalších 29
fotografií

V případě Martina Kohouta, finalisty z roku 2014, porota ocenila důvtip, s nímž je schopen zprostředkovat obavy ze stále intenzivnějšího propojení lidského života s technologiemi.

Kohout měl vloni samostatné výstavy ve švýcarské Kunstraum Riehen, jeho tvorbu také v Pekingu představila pobočka německého Goethe-Institutu.

O rok dříve se s Kohoutovou tvorbou mohli seznámit návštěvníci pražské Polansky Gallery či pražské Meetfactory.

Romana Drdová, narozená roku 1987, pracuje s objekty či fotografiemi, vytváří instalace. Inspiruje ji móda, technologie či design. Její tvorbu mohli předloni vidět návštěvníci pražského Veletržního paláce, kde Drdová svoji instalací reagovala na prostor původního prezidentského salonku s pohledem do Malé dvorany. Kurátorkou této výstavy byla Charlotta Kotíková.

Dominik Gajarský, ročník 1986, se vyjadřuje prostřednictvím fotografií a pohyblivého obrazu. Má zvláštní cit pro analogovou techniku a zajímá ho její historie. Vloni Gajarského tvorbu v rámci cyklu Start Up představila Galerie hlavního města Prahy, samostatné přehlídky měl umělec již dříve v pražské Galerii Jelení a Galerii 35m2 či v brněnské galerii TIC.

Absolventka pražské AVU Viktorie Valocká, narozená roku 1988, maluje, vytváří koláže, kresby či keramiky. Inspiruje ji umění ze začátku 20. století, vliv na ni měl třeba ruský suprematismus či modernistická redukce.

Když Valocká studovala v ateliéru Vladimíra Skrepla, kam se dostala teprve na třetí pokus, mimo jiné projezdila Španělsko a vytvářela kresebné záznamy ze své cesty. Byla také na rezidenčním pobytu v řeckých Athénách.

„Pracuju co nejvíc intuitivně, nechávám do obrazů prosakovat to, s čím se setkám nebo co záměrně sleduju,“ řekla Valocká v rozhovoru pro Malířské sympozium Benedikt Most. „To je miliarda věcí, které se nedají vyjmenovat, myslím tím od například toho, jak se (ne)pobavím s rodinou; přes hudbu, kterou zrovna poslouchám; současnou seriálovou produkci; knihy; výstavy, na které jdu, až po to, co vidím a zažiju, třeba i nechtěně,“ dodala.

Finalisté letošního ročníku jsou známi, přestože vítěze toho minulého pořadatelé zveřejnili teprve před dvěma měsíci. Brzkým vyhlášením nominací Cena Jindřicha Chalupeckého usiluje o větší pozornost.

Loni se laureátem ceny stal třicetiletý Matyáš Chochola. Podle poroty se ve svém díle zabývá temnou stranou lidské přirozenosti, sexualitou, kultem tělesnosti nebo touhou po nebezpečí a rychlosti. Kombinuje nalezené předměty s technologiemi i uměleckými díly, výrazným prvkem jeho projevu je osobní účast, akce a performance.

Cena Jindřicha Chalupeckého pro výtvarné umělce do 35 let se udílí už od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka.