Večerem plným vyprávění, písní a vzpomínek na svého kolegu se v neděli herci a muzikanti Divadla v Dlouhé rozloučili se zesnulým režisérem Janem Bornou. Strávili s ním dvě desítky let. Borna po těžké nemoci, která ho trápila dlouhá léta, zemřel 16. ledna.

V neděli se přátelé a kolegové sešli na křtu Bornovy šesté sbírky básní nazvané Psáno očima. Choroba, kvůli níž byl stále více omezován na fyzickém těle, režiséra přinutila skutečně psát očima. Básnickou sbírku vydalo nakladatelství Dybbuk.

Jak vzpomínali herci Miroslav Hanuš a Miroslav Táborský, své poslední texty Borna vytvořil pomocí speciálně upraveného počítače. Měl k němu přidané zařízení, které mu umožňovalo pouhým pohledem na jednotlivá písmena na speciální klávesnici zaznamenávat písmena, slova a celé věty. "Byl šťastný, že zase může psát," řekli.

Z Bornovy šesté sbírky básní se v neděli v Dlouhé četlo. Zněly texty plné vzpomínek, někdy bilancující, někdy smířené s těžkou životní situací, ale také plné černého humoru a ironie, které byly podle kolegů Bornovi vlastní.

Často šlo o drobné poetické hříčky založené na vtipně zkombinovaných rýmech, více či méně uvěřitelných příhodách. "Může to být pravda, ale Honza taky hrozně kecal," vzpomínal Hanuš. "Krásně kecal," doplnil ho Táborský.

S láskou Bornovi kolegové vzpomínali na jeho divadelní práci, režírování, při němž prý nechyběla ostřejší slova, i na nezdolnou vůli k tvorbě a životu.

Improvizovaný večer spojovaly písně Petra Skoumala a Jana Vodňanského, které zněly v inscenaci Kdyby prase mělo křídla, kterou v Bornově režii divadlo uvádělo. Večer však zahájila píseň Karla Gotta Včelka Mája, která zněla i při pátečním posledním rozloučení s divadelníkem.

"V pátek jsme s ní končili, dnes začínáme, dneska je křest, dneska se Honza zase vrací," řekl na úvod večera Hanuš.

Návštěvníci divadla si také poslední Bornovu knížku mohli hned koupit. "Musíte si ji kupovat, řekl, že v tom má prachy," vyzýval Bornovy přátele a milovníky jeho práce Hanuš, který se v posledních letech režijně podílel na Bornových inscenacích.

Jan Borna se jako divadelník věnoval tvorbě pro děti, divadlu pro všechny generace. V 80. letech režíroval v brněnském HaDivadle, loutkovém divadle DRAK nebo Realistickém divadle v Praze.

V letech 1993 až 1996 byl uměleckým šéfem Dejvického divadla. Spoluzakládal divadlo Vizita. Od roku 1990 vedl ateliér herectví na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU, od roku 1996 až do svého úmrtí pak působil v Divadle v Dlouhé.