Elijah Wood na festivalu Sundance vrhá hvězdice, nový film šilhá po kriminálkách od bratří Coenů

Od našeho zpravodaje v USA – Násilí není vždy fotogenické. V přiznané inspiraci kriminálními snímky od bratří Coenů to nyní názorně ukazuje nový film I Don't Feel at Home in This World Anymore (V tomto světě už se necítím jako doma). Zahajovací titul hlavní soutěže amerického festivalu Sundance natočil herec Macon Blair coby svůj režijní debut.

Když depresivní Ruth po kolemjdoucím sousedovi Tonym mrští výkalem, který na jejím trávníku zbyl po mladíkově psovi, netuší, že je oba brzy spojí vloupání do Ruthina bytu. A že si začnou zahrávat s protivníkem, který co do vyšinutosti svérázného souseda hravě předčí.

Ruth, jak praví název filmu, se v tomto světě necítí nejlíp. Soused jí na trávníku nechává psí exkrementy, ostatní ji předbíhají ve frontě, jako by neexistovala, náhodný zákazník v baru jí vyzradí konec knihy, kterou právě čte. A když pacientka v nemocnici, kde Ruth pracuje, vyřkne svá poslední slova, jen těžko je Ruth může reprodukovat pozůstalým. Co by si také truchlící příbuzní počali s větou: „Drž svého gigantického opičího pinďoura daleko od mojí hezké mindy“?

Není tedy divu, že Ruth polyká antidepresiva po hrstech. Když v jejím domě po loupeži chybí notebook, stříbro po babičce a prášky proti depresím, je jasné, která ztráta bolí nejvíc.

Zamlklý mladík ze sousedství Tony, kterého hraje Elijah Wood známý z trilogie Pán prstenů, je fanouškem asijských zbraní nunčaků, šurikenů a dalších. Jako správný fanda bojových umění se Tony rozhodne sousedce pomoci a proti pachateli zakročit.

Při výpravě za odcizeným notebookem Tony v domě domnělých zlodějů neváhá do zdi výhružně mrštit vrhací hvězdici, kterou nosí jako sponu na pásku. Ten hod není vrcholem elegance, avšak mnohem neohrabaněji a trapněji působí následný pokus zbraň ze zdi vytáhnout. V průběhu filmu se toto směšné "entrée" ještě několikrát zopakuje.

Dosud se vše obešlo bez krve, ale to se brzy změní. Policie v případě zmizelého notebooku, stříbra a pilulek nekoná tak, jak by si nesourodá dvojka přála, a pátrání na vlastní pěst vede k sérii stále brutálnějších střetnutí.

Režisér Macon Blair evidentně dobře zná filmový svět bratří Coenů, v němž zásadní roli hraje náhoda vedoucí k nešťastným a často tragikomicky neohrabaným událostem. Také v Blairově filmu brokovnice v osudovou chvíli selhávají, aby poranily střelce. A když se na scéně objeví had, lze vzít jed na to, že se někomu brzy zakousne do obličeje.

Jen coenovská elegance a dokonalé načasování zatím režisérovi chybí. Jeho komediální krimi thriller přesto místy překvapí – tím, jak pracuje s trapností, jak nechá náhodu, aby občas všem postavám podrazila nohy.

Herečka Melanie Lynskeyová, která ztvárnila Ruth, takhle výraznou roli dost možná neměla od svého vynikajícího debutu v dramatu Petera Jacksona z roku 1994 zvaném Nebeská stvoření.

Teď na plátně spolu s Elijahem Woodem netvoří dvojici, které by divák automaticky fandil. Oba jednají sobecky, impulzivně, nehrdinsky. Ale to v nevlídném prostředí, kde žijí, stále patří k přijatelnějším modelům chování. A tak nezbývá, než jim držet palce.

Režisér Macon Blair sice zatím neumí vytvořit svět, v němž by osudové události měly podobně jízlivou, takřka biblickou povahu jako u bratří Coenů. Ale v tradici amerického žánrového filmu se objevil hlas, s nímž by se do budoucna mělo počítat. A společnost Netflix, která film na svých stránkách uvede 24. února, dělá dobře, když sází i na nové talenty.

Dosud její snímky od zvučných tvůrců kvalitou zaostávaly za ceněnou seriálovou tvorbou. Ani film I Don't Feel at Home in This World Anymore se nejlepším seriálům Netflixu nevyrovná. Ale i přes jistou nedotaženost postav – především těch záporných – a vyprávění postaveného na náhodách tenhle nadějný debut svým mixem dramatu a absurdní komedie ve správný moment pobaví i šokuje.