Nikdy jste k nám nepatřila. Ruský PEN klub popírá členství laureátky Nobelovy ceny Alexijevičové

V Rusku pokračuje spor mezi spisovatelkou a nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Světlanou Alexijevičovou a tamní pobočkou Mezinárodního PEN klubu. Alexijevičová nedávno oznámila, že ruský PEN klub opouští. Udělala to na protest proti tomu, že se pobočka organizace propagující svobodu slova odmítla zastat ukrajinského režiséra Oleha Sencova vězněného v Rusku.

Jak píše britský deník Guardian, ruský PEN klub nyní vydal překvapivé stanovisko: Alexijevičová ho nemá co opouštět, neboť prý nikdy nebyla členkou.

„Nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová nebyla nikdy členkou ruského PEN klubu, její slova o tom, že klub opouští, tedy znějí podivně,“ uvedl ruský PEN klub ve vyjádření, které zaslal svým kolegům ze Spojených států.

Alexijevičová v reakci na toto nařčení zveřejnila fotku své členské karty s razítkem PEN klubu. Ta dokazuje, že členkou organizace byla od roku 1995.

Další spisovatel Sergej Parchomenko, jenž ruský PEN klub opustil spolu s Alexijevičovou a dalšími 30 autory, na Facebooku zveřejnil screenshot seznamu členů ruského PEN klubu z loňského května. Na tomto seznamu je Alexijevičová uvedena.

„Domnívám se, že ruský PEN klub tvoří opravdu staří lidé, kteří si moc nerozumí s technologiemi,“ řekla Alexijevičová britskému Guardianu. „Mysleli si, že když mě smažou ze seznamu členů, prostě zmizím. Zapomněli, že na internetu se vše archivuje.“

Podle ní celý spor ohledně PEN klubu reflektuje stále silnější atmosféru „nového vlastenectví“ v Rusku, jak ji nazvala. „Je to opravdu chytrý způsob, jímž režim podkopává demokratickou občanskou společnost,“ míní. „Přišla jsem o tolik přátel, protože jsem nepodpořila anexi Krymu. Okamžitě mě začali nazývat rusofobkou, která nesdílí jejich představy o Velké Rusi,“ dodala.

Když prý opouštěla PEN klub, jeden z jeho členů Alexijevičové řekl: „Světlano, nelezeme do zadku vládě. My tu vládu obdivujeme za její velikost a sílu, za to, že díky ní konečně začíná vznikat Velká Rus,“ parafrázovala spisovatelka.

To však podle ní vyvolává čím dál silnější odpor u intelektuálů. „V postsovětském prostoru je to poprvé, kdy tak početná skupina spisovatelů řekla, co si myslí, aniž by se obávala represí ze strany vlády,“ tvrdí o kauze okolo PEN klubu.

Ruský PEN klub vznikl roku 1989 jako pobočka Mezinárodního PEN klubu, tedy neziskové organizace, která po světě provozuje 145 center.

V posledních týdnech ruský PEN klub opustili spisovatelé Ljudmila Ulická, Viktor Šenděrovič, Boris Akunin, Lev Rubinštejn či Sergej Parchomenko. Spor začal vyhazovem Parchomenka, jenž PEN klub kritizoval za to, že se nezastal filmového režiséra Oleha Sencova. Ten byl zatčen na Krymu a převezen do Ruska, kde si momentálně odpykává dvacetiletý trest ve vězení.

Proces se Sencovem vyvolal mezinárodní protesty. Za propuštění filmaře volaly Evropská unie, USA, Amnesty International i filmové svazy na Ukrajině a v Rusku. Za Sencova se opakovaně zasazovali významní světoví režiséři a k jeho propuštění vyzvalo také české ministerstvo zahraničí a Česká filmová a televizní akademie.