Slavné muzeum v New Yorku vzdoruje Trumpovi, místo Picassa a Matisse vystavuje díla Íránců či Iráčanů

Slavné newyorské Muzeum moderního umění se připojilo k těm, jež protestují vůči zákazu cestování do USA, který pro občany z některých muslimských zemí vydal nový americký prezident Donald Trump.

Jak napsala agentura AFP, muzeum ve svých stálých sbírkách vyměnilo některá západní umělecká díla za tvorbu z Íránu, Iráku či Súdánu – tedy zemí, jejichž občané nyní do USA nesmí.

Převěšení sbírek se událo v noci na pátek středoevropského času a dotklo se pátého patra muzea. Tam se nachází stálá expozice západního umění do roku 1945.

Změn si jako první všiml deník New York Times, který je označil za jedno z nejsilnějších gest vzdoru kulturních institucí vůči Trumpově dekretu. „Muzeum tím narušilo svůj institucionální charakter. Jako by říkalo: ani místnost, kde visí Picassovy Avignonské slečny, není nedotknutelnou svatyní, nýbrž konkrétním příběhem vyprávěným jedinci, kteří občas pocítí touhu se ozvat,“ napsal deník.

Muzeum změny ve sbírkách již potvrdilo. Ve svém pátém patře malby od Pabla Picassa, Henriho Matisse či Francise Picabii dočasně nahradilo díly súdánského malíře Ibrahima el-Salahiho, v Iráku narozené architektky Zahy Hadid a od pěti umělců s íránskými kořeny.

Těmi jsou Marcos Grigorian, v Los Angeles působící videoumělkyně Tala Madaniová, fotografka Shirana Shahbaziová, sochař Parviz Tanavoli a kreslíř Charles Hossein Zenderoudi.

U každého díla visí popisek v následujícím změní: „Toto dílo vytvořil umělec ze země, jejíž občané podle prezidentského dekretu ze 27. ledna 2017 nesmí vstoupit na americkou půdu. V našich sbírkách toto dílo představujeme, abychom se přihlásili k myšlenkám otevřenosti a svobody, které jsou stejně důležité pro naše muzeum i pro Spojené státy.“

Na prosklený vstupní dvůr pak muzeum umístilo obří sochu z kovu a oceli, kterou vytvořil americký sochař narozený v Íránu Siah Armajani.

Deník New York Times dodal, že Muzeum moderního umění se svých stálých expozic zpravidla nedotýká. Sbírka je vystavena tak, aby divákům představila vývoj západního moderního umění od postimpresionismu přes kubismus, dadaismus a další umělecké proudy vzniklé po 1. světové válce.

Muzeum se chce tématu věnovat i nadále. V nejbližších dnech hodlá promítat například experimentální film Al-Yazerli od irácko-německého režiséra Kaise al-Zubaidiho či snímek z roku 1988 zvaný Stars in Broad Daylight od Oussamy Mohammada, syrského dokumentaristy žijícího ve Francii.

Prezident Donald Trump předminulý pátek vydal dekret uzavírající americké hranice na 120 dnů pro uprchlíky a na 90 dnů pro držitele víz z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu. Zákaz vstupu do USA pro uprchlíky ze Sýrie platí na dobu neurčitou.

Proti Trumpově výnosu se demonstrovalo po celých USA, zejména ale v New Yorku, který celá staletí sloužil jako vstupní brána do Nového světa právě pro uprchlíky a cizince. Na newyorském letišti Kennedy Airport v uplynulých dnech protestovaly tisíce lidí včetně místních taxikářů.

Protesty se odehrály také ve světě, například v Británii, na Filipínách či v Indonésii. Trumpův výnos kritizovala též řada velkých korporací včetně Applu, Microsoftu, Googlu či Facebooku.

Koncem uplynulého týdne federální soud v Seattlu pozastavil účinnost Trumpova dekretu. Americké ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto rozsudku odvolalo a zároveň požádalo, aby dekret do přešetření nadále platil. Odvolací soud v San Francisku však tuto žádost zamítl a vyzval ministerstvo, aby nejpozději v pondělí odpoledne ke své odvolací žádosti přidalo další doklady. Spor tak ještě bude pokračovat.

"Názor takzvaného soudce, který naší zemi v podstatě odnímá vymáhání práva, je směšný a bude zrušen!" reagoval prezident Trump na Twitteru.

Nový generální tajemník OSN António Guterres řekl, že USA mají právo kontrolovat své hranice, nemohou tak ale činit formou diskriminace kvůli náboženství, etnickému původu či státní příslušnosti. Guterres USA vyzval, aby protiimigrační výnos co nejrychleji zrušily.