Salman Rushdie napsal román týkající se terorismu, vypráví o konci Obamovy éry a příchodu Trumpa

Příští román britsko-indického spisovatele Salmana Rushdieho se bude zabývat terorismem, érou dnes již bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a nástupem Donalda Trumpa k moci.

Román nazvaný The Golden House (Zlatý dům) v angličtině vyjde letos v září, informovala agentura AP.

Autor knih Děti půlnoci či Satanské verše svůj nejnovější příběh odvypráví „v kulisách“ amerického života, jaký byl roku 2009 při nástupu Baracka Obamy do Bílého domu.

Podle nakladatelství Jonathan Cape, jež knihu vydá, Rushdie do příběhu zapracoval konzervativní republikánské politické hnutí Tea Party. Popsal také politický vzestup jistého „ambiciózního, narcistického a mediálně vděčného padoucha s make-upem a barevnými vlasy“, jak nakladatelství uvedlo ve zjevné narážce na Trumpa.

V knize má figurovat mimo jiné aféra zvaná Gamergate. Tímto pojmem se označovalo tažení některých internetových trollů proti hráčkám, herním designérkám či herním novinářkám poukazujícím na genderovou nerovnost ve videohrách.

Protagonistou Rushdieho příběhu má být mladý americký filmař, který se v New Yorku sblíží s rodinou poznamenanou tragédií z listopadu 2008. Tehdy členové pákistánského teroristického hnutí během čtyř dnů provedli dvanáct koordinovaných bombových útoků v indické Bombaji.

Nakladatelství Jonathan Cape, které je součástí obřího vydavatelského domu Random House, Rushdieho knihu označuje za „definitivní román o totožnosti, pravdě, teroru a lžích“. Ideálně prý zapadá do „nového světového řádu alternativních pravd“.

Půjde o Rushdieho třináctý román, v září vyjde souběžně v USA, Anglii, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe.

Předchozí Rushdieho knihu vloni v českém překladu Barbory Punge Puchalské vydalo nakladatelství Paseka pod názvem Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí. Rushdie tento příběh s nadpřirozenými prvky, vyprávějící o kouzelných džinech, opřel o názorový střet arabských filozofů al-Ghazálího, podle něhož má člověk žít v neustálém strachu z Boha, a ibn Rušda neboli Averroese, který věří, že člověk se od Boha postupně vzdálí a dovede náboženství skloubit s rozumem nebo vědeckými poznatky.

„V zásadě jde tedy o střet mezi zastáncem fundamentální formy islámu a − řečeno s dobou − reformním muslimem, jak to Rushdie pro potřeby knihy zjednodušuje,“ napsaly o knize Hospodářské noviny.