Současná polská vláda neakceptuje různost, říká režisérka Hollandová. Na Berlinale uvedla nový film

Polská režisérka Agnieszka Hollandová nečekala, že se její nový film nazvaný Přes kosti mrtvých stane předmětem politických kontroverzí.

Zdánlivě nevinný příběh o životě postarší ženy v polsko-českém pohraničí se terčem debat stal kvůli politickým změnám v Polsku.

Hollandová, jež studovala na pražské FAMU a stále se považuje tak trochu za českou filmařku, svůj nový snímek uvedla na festivalu Berlinale. V německé metropoli měl světovou premiéru v neděli.

O filmu, na němž se podíleli i Češi, začala Hollandová přemýšlet před čtyřmi lety. "Politická realita v Polsku dnes a před čtyřmi roky je zcela jiná. Je to jiný druh přemýšlení o státu a společnosti, který teď převládá," říká osmašedesátiletá režisérka o dramatických změnách, které přinesla vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost.

"Předmět filmu je samozřejmě stejný, ale kontext se změnil a najednou si ten nebo onen ministr může myslet, že film je přímým útokem na něj," míní Hollandová.

Ta už se prý z polských státních sdělovacích prostředků dozvěděla, že prý natočila protikřesťanský film podporující ekoterorismus.

Film Přes kosti mrtvých je příběhem svérázné ženy, která miluje přírodu i zvířata a nebojí se to dát hlasitě najevo místním policistům, politikům a obecně mužům. Sama Hollandová snímek označuje za "okrajovou pohádku o lidech, kteří jsou outsidery".

Dnešní Polsko ale i takový film interpretuje především ideologicky. Právě přehnaná ideologičnost je podle filmařky problémem současného režimu, jejž opakovaně kritizuje například Evropská komise. Podle ní má Varšava systémový problém s vládou práva.

"Mají velmi silné ideologické přesvědčení, co je dobré a co je špatné. Neakceptují různost," kritizuje režisérka vládu, která podle kritiků omezila nezávislost soudů a médií. "Otevřeně říkají, že dobrý Polák je jen katolík – a zejména muž – s nacionalistickým přesvědčením," poznamenává Hollandová, která chce i svou tvorbou bojovat za zachování prostoru svobody.

Režisérka, která byla několikrát nominovaná na Oscara, nicméně na dnešní politické a společenské situaci v Polsku a vůbec v Evropě nevidí jen negativa. Koneckonců právě její nový film, který koprodukovalo pět zemí, je prý důkazem toho, že evropská spolupráce může fungovat.

"Evropská koprodukce je nezbytná, je velmi složité financovat film jenom z jednoho zdroje," míní Hollandová. Podle ní koprodukce také umožňuje využít předností jednotlivých zemí.

"Dělali jsme různé věci v různých zemích, hudbu na Slovensku, zvuk ve Švédsku, zvláštní efekty v České republice," popisuje vznik filmu, na němž se podíleli střihač Pavel Hrdlička a scénárista Štěpán Hulík. Jednu z hlavních rolí ve dvouhodinovém snímku, který se na festivalu Berlinale uchází o hlavní cenu, pak ztvárnil Miroslav Krobot.

"S Čechy je to vždy něco zvláštního, protože se cítím trochu jako česká filmařka," říká absolventka pražské FAMU Hollandová. "Dlouhodobě spolupracujeme a na spolupráci mi skutečně záleží," konstatuje žena, která s českou kinematografií natočila oceňovanou minisérii o Janu Palachovi Hořící keř.

S českými producentkami nyní připravuje i svůj další projekt – celovečerní snímek Šarlatán inspirovaný osudy léčitele Jana Mikoláška.