Reakce na Trumpův dekret? Guggenheimovo muzeum na nové výstavě zdůrazňuje přínos uprchlíků

Guggenheimovo muzeum v New Yorku se rozhodlo vyzdvihnout přínos imigrantů, kteří utvářeli jeho sbírky uměleckých děl. Instituce tak patrně učinila v reakci na nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se obyvatelům sedmi muslimských zemí snaží zabránit ve vstupu do USA.

Jak píše agentura AFP, muzeum v pátek zahájilo novou výstavu nazvanou Visionaries. Obsahuje díla pocházející ze svých vlastních sbírek a také od Peggy Guggenheimové, neteře zakladatele muzea Solomona R. Guggenheima. Ten spolu se sběratelem Justinem K. Thannhauserem kdysi uprchl z nacistického Německa a usadil se v USA.

Součástí expozice jsou dále malby a sochy, které zakoupil další přistěhovalec a sběratel Karl Nierendorf. Další díla kdysi zakoupili sami umělci: propagátorka moderního umění Katherine Dreierová a Němka Hilla von Rebayová. Ta byla poradkyní Solomona Guggenheima a do roku 1952 působila jako ředitelka muzea.

Dreierová a Rebayová sbíraly díla významných evropských umělců – nakupovaly od Marcela Duchampa a Paula Kleeho, u Pieta Mondriana či Pabla Picassa nebo Vasilije Kandinského. Právě Kandinského díla tvoří základ dnešní stálé sbírky Guggenheimova muzea, to jich vlastní přes 150.

Na současné výstavě dále nechybí pohyblivé sochy Američana Alexandera Caldera či díla Jacksona Pollocka, Irene Riceové Pereirové nebo Claire Falkensteinové.

Expozice má zdůraznit, jak Guggenheimovo muzeum v průběhu osmi dekád podporovalo radikální umělecké experimenty.

Reakce na Trumpův dekret? Guggenheimovo muzeum na nové výstavě zdůrazňuje přínos uprchlíků

Dalších 6
fotografií

„Zažíváme krušné časy, kdy jsou zpochybňovány základní principy jako tolerance či kritické myšlení,“ uvedl Richard Armstrong, současný ředitel Guggenheimova muzea a jeho nadace.

„Tito vizionáři tvůrčího projevu čelili podobným zkouškám. Proto hledáme inspiraci u jedinců, kteří věřili, že umění může změnit lidské chování,“ dodal Armstrong.

Podle agentury AFP ředitel muzea narážel na výroky Donalda Trumpa a jeho konzervativní imigrační politiku. Nová výstava připomíná „dobu, kdy umělci i sběratelé utíkali před válkou a ve Spojených státech našli nový domov i svobodu,“ uvedl ředitel instituce.

Od chvíle, kdy se Donald Trump stal americkým prezidentem, se proti němu vymezuje spousta umělců – ať už tak činí prostřednictvím hudby, módy, fotografiemi či videi.

V New Yorku musela být například zrušena streamovací videoinstalace, která měla dávat prostor protitrumpovským hlasům. Připravilo ji newyorské Museum of the Moving Image. Akci ukončilo, protože obrazovka se stala „rozbuškou násilí“, jak uvedlo.

Newyorské Muzeum moderního umění zase ve svých sbírkách dočasně nahradilo díla západních umělců pracemi výtvarníků pocházejících ze sedmi převážně muslimských zemí, jejichž obyvatelům chce Trump zakázat příchod do USA. Už tak učinil pomocí zvláštního dekretu, ten je však nyní předmětem soudní pře a momentálně je jeho platnost pozastavena.

Umělci a sběratelé, které teď vystavuje Guggenheimovo muzeum, ve 30. letech minulého století utíkali před válkou a nacismem z Evropy do USA. V New Yorku 40. let pak byli součástí „vzrušujícího kulturního prostředí, kde se evropští a američtí umělci navzájem povzbuzovali“, uvedla kurátorka přehlídky Megan Fontanellová.

Výstava nazvaná Visionaries: Creating a Modern Guggenheim zahrnuje 160 děl od 70 umělců, otevřena bude do 6. září. Nejstarším vystaveným dílem je malba Camilla Pissarra z roku 1867, tím nejnovějším plátno Alchymie od Jacksona Pollocka z roku 1947.

Guggenheimovo muzeum vzniklo v roce 1939, od roku 1959 působí poblíž newyorského Central Parku ve slavné budově s točitým schodištěm, kterou navrhl architekt Frank Lloyd Wright.

Podle kurátorky muzeum vždy těžilo z přínosu umělců, kteří do USA imigrovali. „Mnoho umělců a kulturních osobností zde našlo přístřešek a pomohlo vybudovat naši instituci,“ dodala kurátorka.