Roste hněv, citlivější lidé se obtížně domluví s brutální silou, řekla na Febiofestu režisérka Hollandová

Když polská režisérka Agnieszka Hollandová začala natáčet svůj nejnovější film Přes kosti mrtvých, považovala ho jen za stylistický experiment. „Ale uplynuly čtyři roky, proměnil se kontext a zejména v Polsku nabral politické konotace,“ říká dnes filmařka, jejíž dílo prý jako politické vnímali také diváci v americkém Los Angeles.

Hollandová to dává do souvislosti s tím, že v USA k moci nastoupil prezident Donald Trump a v Polsku vládne strana Právo a spravedlnost předsedy Jarosława Kaczyńského.

„Oba chtějí vzít zpět ženská práva, ani jeden se nevyslovuje pro ochranu přírody či životního prostředí. Náš film vypráví o právech zvířat a právech slabších žen, proto začal být vnímán jako politický. Kdežto třeba v Německu jsou ženská práva i ekologie přirozené, takže německé publikum snímek bere hravěji,“ vysvětlila Hollandová.

Osmašedesátiletá režisérka svoji novinku představila ve čtvrtek na pražském festivalu Febiofest. Oficiální českou premiéru zde film Přes kosti mrtvých bude mít ve večerních hodinách.

Snímek, jenž vznikl adaptací románu polské spisovatelky Olgy Tokarczukové, byl prvně uveden minulý měsíc na festivalu Berlinale, kde získal Cenu Alfreda Bauera za umělecký přínos. Od té doby jej režisérka uvedla v Polsku, Bulharsku a na Slovensku.

Nynější české premiéry si prý váží. Autorka, která na přelomu 60. a 70. let studovala na pražské FAMU a tento čtvrtek zde převzala čestný titul doctor honoris causa AMU, označuje Přes kosti mrtvých za „nejvíce český ze všech mých filmů“.

Vznikal v české koprodukci, podpořily ho Státní fond kinematografie i Česká televize. Odehrává se na česko-polském pohraničí, jednu z rolí ztvárnil český herec Miroslav Krobot, dva dny se natáčelo v Česku. Na snímku dále pracoval český střihač Pavel Hrdlička a vizuální efekty vytvořilo tuzemské studio UPP.

„Zatím je ten film ještě dost čerstvý, takže jsme pořád vzrušeni, když ho ukazujeme divákům,“ řekla Hollandová, která se prý o své poslední dílo vždy zajímá. „Například takový Woody Allen je typický mužský narcis, natočí film a jde k dalšímu. Ale já jsem žena. Když porodím dítě, starám se o něj,“ tvrdí Hollandová.

Když prý v televizi zahlédne některé ze svých starších děl, ráda se na ně podívá. „Ale nepřemýšlím nad tím, jestli jsem je měla natočit jinak. Když máte dítě, také neříkáte, že mělo mít jinou nožičku, protože má jednu příliš krátkou,“ podotkla režisérka.

Svoji novinku prý vnímá v souvislostech nynější společenské atmosféry, kde prý narůstá hněv. „Pro mě je to trochu jako Nespoutaný Django od Quentina Tarantina, ale se starší ženou místo černého hrdiny. Naše hrdinka je také mstitelka,“ popisuje režisérka hlavní postavu filmu zvanou Dušejková.

„Dnes je stále těžší a těžší, aby duševně citlivější lidé nalezli společný jazyk s těmi, kdo představují brutalní sílu. Dokud to řešíme na plátně, je to bezpečnější než ve skutečnosti,“ poznamenala režisérka.

Ta hlavní roli v Přes kosti mrtvých původně svěřila známé polské herečce, jež však tři týdny před natáčením účast odřekla. Režisérka tak do Dušejkové nakonec obsadila třiašedesátiletou Polku Agnieszku Mandatovou, která jinak účinkuje na jevišti a vyučuje na divadelní škole v Krakově.

„Původně mi na tu roli přišla moc krásná a příliš mladistvě vyhlížející. Ale nějakým zázračným způsobem se do postavy vžila, přibrala, obarvila si vlasy našedivo, prostě se stala Dušejkovou,“ řekla režisérka.

Ta Agnieszku Mandatovou v roce 1980 obsadila do svého celovečerního debutu zvaného Provinční herci. „Měla tam docela velkou roli provinční novinářky, která se zamiluje do hlavního herce. Ale film byl příliš dlouhý a já jsem její postavu vystřihla. Takže teď je to i jistá satisfakce,“ dodala.

Režisérka při představení filmu v Praze vyzdvihla také výkon Miroslava Krobota, s nímž se setkala již při natáčení miniserálu Hořící keř pro HBO. Nyní mu v titulu Přes kosti mrtvých svěřila postavu entomologa.

V knižní předloze šlo sice o Poláka, „nám ale přišlo, že je duší Čech“, vysvětlila Hollandová, proč v tomto ohledu pozměnila scénář.

„Krobot je jedinečný. Nemusela jsem ho vybírat, jen jsem ho poprosila, aby laskavě souhlasil, že to zahraje,“ řekla režisérka, podle níž Krobot na plátně působí jako neherec, ovšem zároveň má velké herecké charisma. „To je vzácná kombinace. Také polští diváci si ho velmi oblíbili,“ dodala.

Film Přes kosti mrtvých bude na Febiofestu po čtvrteční premiéře k vidění ještě v pátek 24., v sobotu 25. a příští čtvrtek 30. března. Do celonárodní distribuce jej 20. dubna uvede společnost CinemArt.