Výstava v Domě umění připomíná výtvarnici Šimotovou, její kresby se obracely k nádobám či šatům

Kresba zvaná Grafitový anděl otevírá výstavu kreseb Adrieny Šimotové, která ve čtvrtek začala v českobudějovickém Domě umění. Jmenuje se A je takové ticho? (II) a potrvá do 22. dubna.

Díla malířky, jinak zastoupené i ve francouzském Centre Georges Pompidou, se do českobudějovické galerie vrací po 20 letech.

Výstava představuje kresebné meditace, námětově spjaté s předměty z autorčina ateliéru a domova.

Šimotová pod názvem A je takové ticho… v roce 2012 v Osíku u Litomyšle představila kresby, jejichž název odkazoval na verš "A je takové ticho, že je musíš vyslovit: a to ty, právě ty!" z básně Je Vladimíra Holana, kterého měla ráda.

Nynější výstava v Českých Budějovicích na přehlídku v Litomyšli volně navazuje.

"Ve svých kresbách se Adriena Šimotová obrací k věcem – nádobám, šatům, částem dveří a oken, aby z jejich paměti, prostřednictvím dotyků a otisků, vyvolávala ozvěny příběhů," řekl Pavel Brunclík, kurátor výstavy.

Na ní jsou k vidění černobílé práce. Podle kurátora Domu umění Michala Škody některé návštěvníky překvapí, že chybí figurální barevná díla Šimotové.

Škoda výtvarnici kvůli "pravdě" jejích prací považuje za nejzásadnější osobnost současné české výtvarné scény. Za 20 let, během nichž galerii vede, bylo pro něho setkání s Šimotovou prý na prvním místě.

"Kvalita jejího díla je světová. Její práce provázejí křehkost, cit, ticho, přesvědčivost, osobitost, naléhavost, poezie. Když jsem ji poznal, působila na mě skvěle. Byl jsem o dost mladší než ona, ale její lidskost, otevřenost... byla duchem strašně mladá,“ vzpomněl Škoda na autorku, která zemřela před třemi roky.

„Když si člověk uvědomí, že ztratila manžela, syna, tak byla pořád veselá, uměla se radovat ze života, bolest víc řešila v tvorbě a v sobě," dodal.

Výstava v Domě umění připomíná výtvarnici Šimotovou, její kresby se obracely k nádobám či šatům

Několik návštěv ateliéru Šimotové kurátor označuje za nezapomenutelné chvíle, kdy prý cítil silný existenciální přesah.

"Byla velice křehká, tichá, citlivá a poetická, ale zároveň normální – dnes se z ní trošičku přehnaně dělá až éterická osobnost. Byla anděl, ale také normální ženská, která se uměla i rozčílit a mluvit sprostě, a všechno to dělala s šarmem," dodal Škoda.

Jedno dílo v Domě umění připomíná, že od poloviny 80. let minulého století Šimotová absolvovala pracovní pobyty v bývalém františkánském klášteře v podkrkonošském Hostinném. Uspořádala tam i neoficiální výstavy velkoformátových kreseb.

"V nich chtěla uchovat paměť chátrajícího, v 50. letech násilně zrušeného řeholního domu. Duchovní atmosféra opuštěných, tichých a prázdných prostor pro ni měla zásadní význam," doplnil kurátor Brunclík.

Adriena Šimotová, jež žila v letech 1926 až 2014, se narodila v česko-francouzské rodině. Studovala na VŠUP, kde se setkala se svým pozdějším manželem Jiřím Johnem, grafikem a malířem.

Její díla jsou v řadě domácích i zahraničních sbírek včetně pařížského Centre Georges Pompidou, vídeňské Albertiny nebo Muzea umění v japonském Kjóto.