Režisérka Grófová na Febiofestu uvedla úspěšný film z Berlinale. Herce hledala na dětských táborech

Když slovenská režisérka Iveta Grófová hledala dětské herce pro svůj nový film, rozhodla se vyhnout castingovým agenturám. „Obcházela jsem dětské tábory, školy, různé kroužky,“ popsala Grófová na pražském Febiofestu, jak našla představitele snímku Pátá loď.

Dětského herce Matúše Bačišina si vyhlédla na letním táboře. „Sice i s ním proběhly herecké zkoušky, ale neměl velkou konkurenci, trochu jsem se do něj zamilovala,“ uvedla.

Dětská herečka Vanessa Szamuhelová už předchozí zkušenosti s filmem měla, přesto ji režisérka nejprve zařadila jen do užšího výběru zhruba stovky dívek. „Tam jsme dělaly více hereckých zkoušek a speciálních testů,“ popsala Grófová, která si prý uvědomovala, že příběh bude na plátně fungovat jen v podání přesvědčivé představitelky.

Film Pátá loď v únoru na německém festivalu Berlinale získal cenu Křišťálový medvěd v programové sekci Generation Kplus. O vítězi rozhodla porota složená z jedenácti dětí a sedmi teenagerů.

Tento týden byl snímek v rámci Febiofestu poprvé promítnut v Česku. Do celostátní distribuce jej příští čtvrtek 6. dubna uvede společnost CinemArt.

„Berlín je jeden z nejdůležitějších filmových trhů. To, že jsme na festivalu dostali cenu, určitě pomohlo slovenské distribuci a doufáme, že to pomůže také v Česku,“ řekla na Febiofestu slovenská producentka snímku Katarína Krnáčová.

Ta už s režisérkou coby takzvaná line producentka spolupracovala na jejím předchozím titulu Až do města Aš. Na něm se podílel též český producent Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm, pro nějž byla Pátá loď jeho pátým snímkem na Berlinale.

„Bylo zajímavé, že ho ocenila dětská porota. Upřímně se pořád zabýváme tím, pro koho je ten film určený,“ řekl Konečný.

Podle něj se autoři zprvu přikláněli k tomu, že jde o snímek sice vyprávějící o dětech, avšak však adresovaný spíš dospělému publiku. „Asi se ale ukazuje, že rezonuje i u dětských diváků,“ konstatoval producent.

Film vypráví o desetileté Jarce, jejíž matka se v rodičovské roli necítí pohodlně. Osamělá Jarka se sama rozhodně dělat matku dvěma batolatům, s nimiž se ukryje v opuštěné zahradní chatce a stará se o ně s chlapcem Kristiánem.

Snímek vychází z knižní předlohy slovenské spisovatelky Moniky Kompaníkové, která pod názvem Pátá loď vyšla také v českém překladu Kateřiny Tučkové. Na Slovensku román v roce 2011 obdržel nejvýznamnější tamní literární cenu Anasoft Litera.

„Ta kniha je na adaptaci poměrně složitá, má více časových rovin. Bylo třeba vybrat si z nich to, co nás zajímá, a hodně věcí domyslet do filmových situací,“ konstatoval Marek Leščák, který se na scénáři filmu podílel spolu s režisérkou a zároveň producentkou Grófovou.

„S autorkou knihy jsme průběžně komunikovali. Svým způsobem nám nechala volné ruce a nás těší, že ten film vzala za svůj,“ dodal Leščák.

Režisérce se tento způsob volné adaptace líbí. „Poté co se lidé podívají na film, mohou si přečíst knihu a najdou v ní nové vrstvy, nové postavy, vlastně to ten film doplní,“ míní Grófová.

Na knižní předloze ji prý zasáhl příběh dívky, která nemá ideální vyhlídky do života ani ideální rodinu, přesto najde originální způsob, jak se k životu postavit pozitivně. „Spousta lidí říká, že ten příběh je drsný a těžký, ale pro mě má pozitivní východisko. Já ho tam vidím a vlastně mě dojímá,“ řekla Grófová.

Dětští herci na Febiofestu řekli, že s natáčením byli veskrze spokojení. Matúš Bačišin prohlásil, že se trochu bál jen při snímání prvních scén v Bratislavě. „To jsme se báli, protože jsme nechtěli být před kamerami, ještě jsme nebyli zvyklí. Potom už to bylo v pohodě,“ uvedl.

Vanessa Szamuhelová prý natáčení zprvu vnímala jako zábavu, pak si uvědomila, že jde o víc. Ve scénách, kde účinkují batolata, využila mimo jiné to, že má sama devítiměsíčního bratra. „Alespoň jsem si vyzkoušela, jaké to je, a mám to teď s bratrem lehčí,“ řekla.

Ve snímku kromě české herečky Johany Tesařové, jež zpodobila roli babičky, účinkuje také slovenská zpěvačka Katarína Kamencová. „Od své postavy Lucie jsem diametrálně odlišná, například se na lidi ráda usmívám. Lehce se to nehrálo, pro mě jako absolutní neherečku to bylo těžké,“ dodala Kamencová.