V Hollwoodu dostávají nejlepší scénáře, ale natáčejí nejhorší filmy, řekl režisér Kusturica na Febiofestu

Srbský režisér Emir Kusturica se i ve svých dvaašedesáti letech drží dřívějšího přesvědčení, že nikdy nebude natáčet v Hollywoodu. „Můj odpor k Hollywoodu je ideologický. Kdysi byl Hollywood ztělesněním idealismu, kdežto dnes je z něj stroj na peníze,“ řekl režisér ve čtvrtek na pražském Febiofestu.

Kusturica vzpomněl na 70. léta minulého století, kdy v USA vznikaly filmy jako Lovec jelenů od režiséra Michaela Cimina nebo Rozhovor od Francise Forda Coppoly.

„To byly fantastické snímky. Ovšem když přišli Steven Spielberg a George Lucas, to byl začátek konce,“ konstatoval Kusturica, podle něhož se dnes hollywoodská studia řídí jen tím, kolik vydělají.

Režiséři prý sice v Hollywoodu dodnes dostávají nejlepší scénáře, avšak natáčí z nich podle Kusturici nejhorší filmy.

„I kdyby mi někdo v Hollywoodu něco nabídl, což se nestane, asi bych do toho nešel,“ dodal režisér, který chce svůj příští film natočit v Číně.

Kusturica v Praze kde představil celovečerní film nazvaný Na mléčné dráze, jejž napsal, natočil a také v něm ztvárnil hlavní roli vedle dvaapadesátileté herečky Moniky Bellucciové. Jde o první Kusturicovo hrané dílo po devítileté pauze. Také tu režisér přičítá proměnám filmového trhu.

„Devět let jsem hrál hudbu. A pro mě je hudba zábava,“ řekl v narážce na svoji kapelu No Smoking Orchestra, se kterou před šesti lety vystoupil také v Praze. „Za osmnáct let jsme odehráli zhruba osm set koncertů. Hudba z velké části financuje mé filmy,“ dodal.

I při této odpovědi si Kusturica rýpl do hollywoodských filmařů, kteří prý často říkají, že je natáčení snímku bavilo. „Pokud natáčení považujete za zábavu, tak ty filmy nebudou stát za nic. Ty hollywoodské snímky, které jsem viděl já, byly stupidní,“ poznamenal.

Sám Kusturica natáčení označuje za válku či dřinu. „Když si vzpomenu, co jsem se při studiích na FAMU naučil od režisérů Miloše Formana nebo Jiřího Menzela, to už dnes neplatí. To, co jsem se naučil v Praze, byla kombinace uměleckého a komerčního světa, říkalo se tomu autorský film. Kdežto dnes je film spíš takový projekt. Začínající tvůrce vyrobí jeden nebo dva snímky, ale pak už nikdy nedostane další příležitost, protože kinematografii válcuje trh,“ poznamenal.

„Já začínám tím, že napíšu scénář, který se poté v průběhu natáčení mění. A natáčení je vždy trochu sebevražedná činnost, pokud film berete vážně. Já jsem bral film vždy vážněji než život,“ dodal.

Kusturica na čtvrteční tiskové konferenci odpovídal převážně česky. Jazyk si pamatuje z dob svých studií na pražské FAMU.

„Tehdy studenti z Balkánu chodívali do kavárny Slavia a tam i na holky mluvili převážně srbsky. Kdežto já jsem chodil také do vinárny Orlík, kde jsem mluvil česky,“ řekl filmař, který prý tuto vinárnu hodlá znovu navštívit během nynějšího pobytu v Praze.

„Má čeština vychází z toho, že jsem kdysi četl Bohumila Hrabala a Vladislava Vančuru, to byl takový zvláštní trénink,“ poznamenal.

V jiné části tiskové konference zase Kusturica zmínil slavného amerického jižanského spisovatele Williama Faulknera, jenž prý inspiroval scénu v Kusturicově novince.

„Ve Faulknerově románu Divoké palmy se hrdina chce zabít, protože svoji ženu poslal na potrat a ona zemřela. Ale než si také hrdina coby katolík stihne vzít život, řekne si: pokud se zabiju i já, nezůstane nikdo, kdo by si pamatoval naši lásku,“ řekl Kusturica, jejž prý tato scéna inspirovala.

V Hollwoodu dostávají nejlepší scénáře, ale natáčejí nejhorší filmy, řekl režisér Kusturica na Febiofestu

Další 3
fotografie

Film Na mléčné dráze byl na Febiofestu uveden v dvouhodinovém sestřihu. Tutéž verzi 11. května do české distribuce pošle společnost Film Europe.

Režisér nicméně v Praze prohlásil, že je mu bližší srbská verze, jež je zhruba o dalších dvacet minut delší.

Kusturica si také pochválil natáčení na digitální kamery značky Alexa. „Nemám potřebu dál donkichotsky točit na 35mm formát. Ta nová Alexa je podobně kvalitní, jako když jsme dříve točili na kinofilm Kodak,“ srovnal.

Rovněž Kusturica poznamenal, že od dob, kdy dokončil studia na FAMU, je to poprvé, co do Prahy přivezl některý ze svých filmů.

Emir Kusturica ve čtvrtek večer na slavnostním zakončení Febiofestu převezme cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Jeho film bude ještě v pátek k vidění v pražských kinech CineStar na Andělu a na Černém Mostě, v rámci festivalových ozvěn ho v dubnu čeká ještě 11 dalších projekcí.