Reportáž: Na výstavě v Curychu trojice umělců včetně Josefa Zlamala směřuje od kresby k apokalypse

Od našeho spolupracovníka z Curychu – Už od středověku umělci občas vyjadřují větší míru frustrace z vývoje světa. Ale má umělecké zviditelnění obav dostatečnou sílu na to, aby změnilo běh času správným směrem?

Tyto pocity mohou napadnout návštěvníky curyšské Galerie Römerapotheke, kde se na výstavě věnované kresbě sešli tři umělci střední generace ze tří evropských zemí: Němec Peter Feiler, Islanďanka Sigga Björg Sigurdardóttir a Josef Zlamal z Česka.

Všichni tři kreslíři jsou znepokojeni stavem soudobé společnosti, její morálkou a mentalitou. Souzvuk velmi individuálních rukopisů trojice však zatím nevyznívá pesimisticky, i když je zřejmé, že k apokalypse může být jen krůček.

To je patrné zejména z kreseb Josefa Zlamala, pocházejícího „po přeslici“ z německého uměleckého rodu ze Šternberku na Moravě.

Zlamal sice střídavě žije v Praze a Londýně, ale jeho tušové kresby motivicky sytí německá tradice, když v nich cituje a parafrázuje pozdně gotického umělce Lucase Cranacha či Albrechta Dürera.

Zlamal si od nich vypůjčuje atmosféru náboženských obrazů i motivy, které ovšem suverénně mixuje s náladou německého expresionismu první čtvrtiny 20. století či s němým filmem. Ve Zlamalových kresbách nechybí ani inspirace z literárních děl Švýcara Friedricha Dürrenmatta, Rakušana Thomase Bernharda nebo Čecha Karla Čapka.

Reportáž: Na výstavě v Curychu trojice umělců včetně Josefa Zlamala směřuje od kresby k apokalypse

Dalších 16
fotografií

Výjevy z apokalypsy nebo z rytířského života svatého Jiřího či jiných katolických ság diváka uzemní suverénním černobílým kreslířským projevem, který nemá daleko k mystickému komiksu.

Zmar, smrt a utrpení však přecházejí do nadčasové a symbolické roviny, která původní inspiraci zatemňuje. A stejně tak Zlamal zatemní i duši citlivého diváka.

Ani nad pracemi německého malíře a kreslíře Petera Feilera si divák nevydechne. Komplikované kresby se silným politickým podtextem jsou plné fantaskních bytostí, překypují ironií, násilím, zkázou a divokými výjevy. Připomínají psychedelickou atmosféru konce 60. let, jsou však veskrze aktuální a provokativní.

Na jednom z děl krysy běhají v těle německé kancléřky Angely Merkelové, jinde Feiler zpochybňuje oficiální vizuální ikonografii a zpodobnění událostí 11. září 2001 v New Yorku. V podtextu ovšem cítíme autorovu posedlost tím, aby vyburcovával otupělé vědomí diváků.

Ještěže Islanďanka Sigga Björg Sigurđardóttir se utíká – alespoň na první pohled – do lehce pohádkového světa. Její kresebné surreálné bajky oplývají stejně tak fantazií a nostalgií jako temným humorem.

Smyslem autorčiny práce je nelítostná analýza lidských vztahů. Manipulace, samota, žárlivost, strach, ale také láska jsou na kresbách líčeny v nejprimitivnějších a nejdivočejších podobách.

Ať už si nad stavem dnešního světa návštěvník curyšské výstavy pomyslí cokoliv, musí ho potěšit, že se český Němec Josef Zlamal zřetelně dostává do uměleckého provozu západní Evropy. Navíc tématy, která v tuzemsku zatím příliš nerezonují.