Národní galerie začala instalovat výstavu Gerharda Richtera, ukáže malířovu reflexi holokaustu

Cyklus maleb nazvaný Březinka, který reflektuje utrpení a hrůzy koncentračního tábora v Osvětimi, v pražském Anežském klášteře vystaví slavný německý malíř Gerhard Richter.

Menší expozice doplní velkou výstavu, kterou tuto středu otevře Národní galerie v Paláci Kinských.

Richter je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců posledních desetiletí. Jeho díla patří také k těm nejdráže prodávaným.

Série rozměrných pláten Březinka vznikla na základě fotografií, které v Osvětimi-Březince tajně pořídil židovský vězeň roku 1944. Krutosti holokaustu ale na plátnech nejsou vidět, Richter přes ně navrstvil černou, červenou, zelenou a šedou barvu.

Spíše než aby hrůzy holokaustu Richter přímo popisoval, skrývá je za abstrakcí.

V koncentračním táboře Osvětim zahynulo přes milion lidí, většina z nich byli Židé.

Pětaosmdesátiletý Richter byl jedním z prvních německých výtvarníků své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii vlastní země.

S nacismem měl Richter ve své rodině bezprostřední zkušenost. "Sám ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala. Stejně tak si nepřeje, aby byla jeho tvorba vykládána didakticky," uvedl ředitel Národní galerie a kurátor výstavy Jiří Fajt.

Národní galerie začala instalovat výstavu Gerharda Richtera, ukáže malířovu reflexi holokaustu

Dalších 8
fotografií

Přehlídka čítající 70 děl bude první retrospektivou Richtera ve středo-východní Evropě. Mimo jiné je součástí takzvaného Česko-německého kulturního jara 2017.

"Mnohými kritiky je Richter považován za vůbec největšího žijícího umělce. K vidění budou ikonická díla od fotorealistických maleb až po expresivní a geometrické abstrakce," dodal Fajt.

Výstava zahrne portréty Richterových dcer malované podle fotografií, obrazy reflektující všední každodennost i historická a aktuální společenská témata, dále krajiny, abstraktní kompozice, sérii geometrických digitálně vytvářených pruhů či barevné vzorníky, na nichž vznikla zakázka výzdoby okna katedrály v Kolíně nad Rýnem.

Z Lidic bude zapůjčen obraz Strýček Rudi, který umělec kdysi věnoval tamní galerii a jenž je portrétem Richterova strýce, nacistického vojáka.

Mnozí Češi nevědí, že v lidické sbírce je pravděpodobně nejdražší dílo poválečného umění, které vlastní česká veřejná instituce.

V 60. letech vznikla iniciativa Lidice Shall Live, při níž umělci z celého světa posílali do Lidic díla. Sbírka je málo známá a Richterův obraz kurátoři dříve v expozici nezvýrazňovali – obávali se reakcí pamětníků.

Richter, narozený roku 1932 v Drážďanech, se v jedenácti letech stal příslušníkem Hitlerjugend a ke konci války zažil, jak Spojenci bombardovali Drážďany. Jeho rodinu nacismus poznamenal: otec Horst, původně vesnický učitel, byl po mobilizaci zajat Francouzi a po válce se vrátil domů jako zlomený člověk.

Strýc Rudi také narukoval, ale padl v jedné z prvních bitev. A teta byla zavražděna v rámci programu eutanazie, kterým nacisté likvidovali postižené jedince.

Gerhard Richter je nejdražším žijícím umělcem, jeho malby se v aukcích prodávají za stamiliony korun. V roce 2013 se obraz Domplatz, Mailand v Sotheby's prodal za 37 milionů dolarů, tedy 740 milionů korun. Je vytvořen technikou fotografické malby, kterou ale Richter lehce rozmazával.

Podobnou technikou vznikl také Strýček Rudi; jeho pojistná hodnota se dnes odhaduje na osm milionů eur, v přepočtu 216 milionů korun.

Letos v březnu se za 20,4 milionu eur – v přepočtu zhruba 551 milionu korun – vydražil Richterův obraz Eisberg (Ledovec). Stal se historicky nejdráže vydraženou krajinomalbou.