Recenze: Sci-fi film The Circle se vysmívá tomu, jak Facebook a Google změnily naše životy

Film režiséra Jamese Ponsoldta The Circle, který tento čtvrtek vstupuje do českých kin, má podobné přednosti i nedostatky jako knižní předloha Davea Eggerse, jenž se na snímku podílel jako spoluscenárista.

Příběh ze zákulisí všemocného internetového molochu The Circle, kombinace Googlu a Facebooku, nabízí řadu pronikavých postřehů a zábavných momentů. V některých chvílích ale doplácí na nedostatečně propracované postavy, jejich nejasnou motivaci a přílišnou tezovitost.

Poetikou se The Circle nejvíc podobá kultovnímu britskému seriálu Černé zrcadlo. Ten v řadě epizod s břitkým černým humorem domýšlí ad absurdum, jak může digitální éra změnit vnímání světa.

V Ponsoldtově snímku nahlížíme do krásného nového světa nedaleké budoucnosti optikou Mae v podání Emmy Watsonové, naivní dvacátnice, která právě získala práci snů. Vyřizovat požadavky klientů v oddělení zákaznické péče na první pohled jako "dream job" nevypadá, dělat pro Circle je ale výhra v jackpotu.

Stovky nadšených mladých lidí, pracujících a žijících v obřím kampusu, se soustředí nejen na blaho firmy, ale také na svoje vlastní postavení.

V Circle neexistuje rozdíl mezi prací a volným časem. Eggers s Ponsoldtem dovádějí do důsledků některé trendy v korporátní kultuře: zaměstnanci jsou hodnoceni nejen za své pracovní výkony, ale monitoruje se i jejich aktivita na sociálních sítích nebo účast na večírcích.

"Tajnosti jsou lži," zní jedno z hesel firmy, které na pravidelných pátečních proslovech k podřízeným s oblibou pronáší jeden ze zakladatelů společnosti Eamon Bailey (hraje ho Tom Hanks). 

Jeho firma právě vyvinula cenově dostupné minikamerky ve formě takřka neviditelných kuliček, před nimiž si už nikdy nikdo na světě nebude moci být jist svým soukromím. A když se Baileyho doublespeakem nechají ošálit aplaudující zaměstnanci, těžko budou mít z omezení svých svobod těžkou hlavu běžní uživatelé. 

Účet u Circlu už má koneckonců tolik lidí, že vedení zvažuje, že vládám po celém světě nabídne, aby se skrze jejich korporaci dalo volit.

Tvůrci divákům nepředkládají převratně originální myšlenky, ale etické a psychologické problémy spjaté s nástupem digitální éry pojmenovávají přesně.

Škoda že příběh, na který jsou jejich dystopické teze naroubovány, není vždycky úplně přesvědčivý. Může za to do značné míry ploše napsaná hlavní postava Mae, u níž bývá její konání nejasné.

Nejdřív je do práce zažraná, ale od sektářsky nekritického nadšení ostatních si drží odstup. Když jí na párty kolegyně vypráví o projektu čipování malých dětí, jen těžko skrývá znechucení. Pak se ale po incidentu na loďce uprostřed rozbouřeného jezera stane dobrovolně nástrojem, pomocí něhož chce Bailey dokázat prospěšnost svých malých kamer.

Přes noc se promění v nemyslící korporátní loutku i za cenu odcizení od rodiny a dávného kamaráda Mercera (ztvárnil ho Ellar Coltrane), jenž tak trochu klišovitě nemá rád sociální sítě a nejraději tráví čas mimo signál v přírodě.

I kvůli této černobílé charakteristice postav není snadné – snad s výjimkou charismatického Hanksova záporáka – se do jakékoli z nich vcítit. Snímku buď schází víc napětí, které by Maeinu anabázi posunulo žánrově blíže thrilleru, anebo naopak více satirické stylizace a nadsázky.

Takhle je The Circle slušná filmová jednohubka, která toho má na srdci tolik, že se nemůže rozhodnout, o čem a jak by chtěla vyprávět.