Zájem o severskou literaturu už v Česku nestoupá, zato každý román Joa Nesboho se prodává lépe

Zájem o severskou literaturu v Česku trvá, ale největší vlna její popularity už je za vrcholem. Podle místopředsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Pravomila Nováka se stále prodávají zavedení autoři, avšak pozornost čtenářů se už přesouvá jinam.

"Přijde mi to logické, veliký úspěch Milénia Stiega Larssona a dalších podnítil k tomu vydávat severské autory a prakticky o každém říkat, že je to král či královna severské detektivky, což při vší úctě k norským či švédským autorům není možné," řekl Novák.

Například nakladatelství Vyšehrad, jehož je místopředseda SČKN Novák ředitelem, vydalo pět svazků detektivních příběhů švédské autorky Carin Gerhardsenové. První díl Perníková chaloupka byl podle Nováka velmi úspěšný, další se však bestsellerovými tituly nestaly. Za hranici bestselleru je v Česku považováno 10 tisíc prodaných výtisků.

"Klesající zájem o severské autory mi potvrzují kolegové z dalších nakladatelství," podotkl Novák.

Uvedená slova však neplatí pro knihy Joa Nesboho, kterému 11. května vychází český překlad knihy Žízeň. Populární detektivkář v ní opět přivádí na scénu kontroverzního vyšetřovatele Harryho Holea.

Podle Veroniky Sonnkové z nakladatelství Albatros Media, pod nějž Kniha Zlín nově spadá, je nejprodávanější knihou od Nesboho ta poslední, v pořadí desátá, Policie. "Platí, že každý další díl se prodává líp. Tenhle vzestupný trend se projevuje od Sněhuláka, to je od sedmého dílu," sdělila Sonnková.

Celkové prodeje knih tohoto autora v nakladatelství Kniha Zlín činí přes 900 tisíc výtisků. V tomto čísle nejsou započítány dětské knihy, které vyšly ve vydavatelství Jota.

Desátý díl série s nekonvenčním inspektorem Holem Žízeň navazuje na linii, kterou Nesbo zahájil Sněhulákem a dále ji rozpracoval v Levhartovi a následujících dílech.

Novinka opět přináší dramatický děj plný zvratů. Sarkastický Hole v ní pátrá po vrahovi několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky.

Severská literatura na českém trhu nevyklízí pozice. Skandinávské země byly čestným hostem loňského 22. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha.

Na květnové akci na pražském Výstavišti se představila knižní produkce z Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu. Do programu se zapojilo 17 severských spisovatelů. Mezi největší hvězdy patřila Katja Kettuová z Finska, která zde představila starší román Porodní bába i novinku Sběratel dýmek.

V těchto dnech vychází v českém překladu druhá část šestidílného kontroverzního díla norského spisovatele Karla Oveho Knausgarda Můj boj. Autobiografický román prohlásila část literárních kritiků za událost.

Jiný norský spisovatel Tore Renberg ve svém románu Tak zítra nabídl před dvěma lety odlišnou podobu čtenářsky úspěšné severské detektivky, která se vyznačuje brutalitou a v níž ve sceneriích mrazivé severské krajiny není hlavní hrdina nositelem všech ctností.

Renberg se snažil do svého příběhu zakomponovat dramatické zápletky s prvky komedie, tragédie i knih pro dospívající čtenáře.

Praha také bude jedním z osmi evropských měst, kam ve své zamýšlené krimi sérii vyšle dánský spisovatel Michael Katz Krefeld bývalého policistu Thomase Ravnsholdta známého z knih Vyšinutí a Tonutí. "Příští zločin na něho čeká v Praze," řekl Krefeld před dvěma lety při své návštěvě České republiky. V Praze se odehrává také část děje knihy Joa Nesboho Pentagram.