Na Světě knihy byla vyhlášena anticena Skřipec. Nejhorší překlad roku pochází z finštiny

Obec překladatelů v pátek za nejhorší překlad roku vyhlásila knihu Až vyprší čas finské spisovatelky Eliny Hirvonenové, kterou do češtiny převedla Jana Mašková.

Anticena nazvaná Skřipec byla jako tradičně vyhlášena na pražském veletrhu Svět knihy.

Překladatelka Mašková podle poroty "přecenila své znalosti finštiny". Nakladatelství Knihy Omega, které titul vydalo, zase podle odborníků zanedbalo redakční práci. Na knize zjevně nepracoval ani znalec finštiny, ale ani češtiny.

"Překlad románu Až vyprší čas vyvolal značné zděšení českých znalců finské literatury," uvedli porotci.

„Přes jejich protesty a odborné posudky nakladatelství Omega nestáhlo knihu z prodeje, a Janě Maškové navíc svěřilo daleko obtížnější překlad významného finského autora Mika Waltariho Velká iluze. Čeští čtenáři se mají na co těšit," dodala porota. Ta letos pracovala ve složení Kateřina Brabcová, Jiří Hanuš a Milada Matějovicová.

Na necelých 180 tiskových stranách románu Až vyprší čas jsou dle porotců stovky chyb vyplývajících z nedostatečné znalosti obou jazyků. Mnoho pasáží připomíná první, syrovou překladatelovu verzi.

"Překladatelka není s to porozumět větným konstrukcím, nezná finské reálie a nenamáhá se je ověřit. Český slovosled se často ocitá za hranicí srozumitelnosti. Stylisticky je překlad naprosto nezvládnutý," kritizují porotci.

Zatímco v originále se promyšleně střídá spisovný jazyk matky s hovorovější mluvou mladých, v češtině se jazyková rovina mění čistě náhodně.

"Hovorové výrazy střídají regionalismy, hyperkorektní češtinu nevydařené pokusy o slang mladistvých. Stručně řečeno – chyb a nesmyslů je v knize tolik, že by zkoumání jakéhokoli jejich typu vydalo na obsáhlou seminární práci," shodli se porotci.

Nakladatelství Knihy Omega, které knihu vydalo, čelí kritice za špatné překlady dlouhodobě. „Na internetu jsou dostupné obsáhlé odborné kritiky jím vydaných překladů, jenže v knihovnách po celé republice najdete kvanta po všech stranách odbytých knih z jejich provenience,“ napsala minulý měsíc publicistka Kateřina Kadlecová v časopisu Reflex.

Ve sporu s nakladatelstvím Knihy Omega se na přelomu roku ocitl také překladatel Viktor Janiš, když na Facebooku opakovaně upozorňoval na nekvalitní překlady vydávané Omegou.

V textu, jejž Janiš otiskl na serveru Forum24.cz, popsal praktiky šéfredaktora a obchodního ředitele Omegy, kteří mu prý volali a následně jej uráželi.

Nakladatelství Knihy Omega již anticenu Skřipec získalo za rok 2015, podle porotců za „zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech“.

Tradičním udílením ceny, jež má být spíše odstrašujícím příkladem, se Obec překladatelů snaží přispět ke kultivaci tuzemské překladové literatury.

Udílení anticeny, pro kterou si drtivá většina laureátů nepřijde, patří k oblíbeným pořadům veletrhu. Citace ze špatných překladů, kterými porota vždy při udílení Skřipce svůj verdikt doprovází, vzbuzují v sále výbuchy smíchu; velkou část publika tvoří odborníci, přihlížejí ale i čtenáři.

Pořadatelé ceny však připomínají, že nechtějí překladatele zesměšňovat. Skřipec má jen lidem připomenout, že na kvalitním překladu záleží.

Mezi českými překladateli je mnoho erudovaných odborníků, problémem je ale podle Obce překladatelů to, že na velké množství překladů, které vycházejí, jejich kapacita nestačí.