Bellová na veletrhu Svět knihy představila oceněný román Jezero, prodává se lépe než detektivky

Přestože je to teprve měsíc, co byla česká spisovatelka Bianca Bellová vyhlášena letošní laureátkou Ceny Evropské unie za literaturu, od té doby uzavírá již devátou smlouvu na překlad svého oceněného románu Jezero.

„Například v Albánii o práva licitovala tři nakladatelství, což je pro mě nepochopitelné,“ řekla Bellová v sobotu na pražském veletrhu Svět knihy.

Román Jezero, jenž líčí pouť osamělého chlapce v okolí vysychajícího jezera, minulý měsíc obdržel také tuzemské ocenění Magnesia Litera. To společně s Cenou Evropské unie za literaturu výrazně zvýšilo zájem o knihu, řekl na veletrhu Miroslav Balaštík z nakladatelství Host, které knihu vydalo.

„Na letošním veletrhu je Jezero naším bezkonkurenčně nejprodávanějším titulem, přesahuje i všechny severské detektivky,“ řekl Balaštík. Konkrétní čísla neupřesnil, během čtyřdenního veletrhu se může jednat o pár set prodaných kusů.

Balaštík dodal, že jeho nakladatelství na propagaci současné české prózy nemá přesnou taktiku. Vždy prý vychází z parametrů konkrétního díla.

„Nicméně čtenáři současné české prózy jsou určitá stabilní skupina. V tomto případě jde spíš o to, že si kniha najde cestu také k jiným,“ dodal Balaštík, podle nějž k vyšším prodejům výrazně přispívá takzvaná šeptanda, tedy když se kniha čtenářům líbí a říkají si to mezi sebou.

Sobotní představení románu Jezero se uskutečnilo v pražském Lapidáriu Národního muzea, kam veletrh Svět knihy umístil část svých debat.

Pořadu se rovněž zúčastnil ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček, jenž koordinuje export české literatury do zahraničí. Kubíček oznámil, že román Jezero bude letos v srpnu představen na knižním veletrhu v Pekingu.

„Chtěli bychom, aby Číňané věděli, že nejsme jen země Krtečků,“ řekl Kubíček v narážce na dva roky staré vystoupení Miloše Zemana v čínské televizi, kde český prezident propagoval postavu z českých animovaných filmů výtvarníka Zdeňka Milera. 

Bellová na veletrhu Svět knihy představila oceněný román Jezero, prodává se lépe než skandinávské detektivky

Hostem besedy na Světě knihy byl též redaktor Hostu a spisovatel Jan Němec, jehož román Dějiny světla obdržel Cenu Evropské unie za literaturu před třemi roky. „Ta cena je navržena velmi prakticky. Díky pobídkám pro nakladatele je pak relativně snadné vydat oceněnou knihu v zahraničí,“ uvedl Němec.

Podle něj ale cena pomáhá také autorovi. „Když román vyjde v překladu do cizího jazyka, autor může poznat, zda to, o čem psal, je specificky české, nebo nakolik se mu podařilo dostat se na jakousi obecnější rovinu, kterou by čtenáři vnímali i bez ohledu na to, zda román pochází z Česka či Polska,“ poznamenal Němec.

Spisovatelka Bellová během zhruba hodinového pořadu přečetla tři úryvky z románu Jezero, o něm však příliš hovořit nechtěla.

Na dotaz, zda kvůli knize studovala reálie z Východu, odpověděla spíš vyhýbavě. „Něco jsem studovala, nějaké reportáže pročítala, ale varovala bych před tím, aby si román někdo spojoval s konkrétní oblastí,“ uvedla.

Na dotaz z publika, proč se v románu Jezero vydala takřka až do ruskojazyčného prostoru, odpověděla, že inspirace je nevyzpytatelná. Na otázku, zda je předobrazem jezera z jejího románu skutečné Aralské jezero, Bellová zavrtěla hlavou, že to pro text není podstatné. Stejně tak odmítla, že by výrazněji změnila styl oproti svým starším knihám.

„Bianca má esprit, její věty jsou lapidární, přesné. V případě Jezera se to jen víc propojilo s prostředím, v němž se kniha odehrává, asi víc než u jejích předchozích děl. Ale také si nemyslím, že by změnila styl,“ dodal spisovatel Němec, jenž na knize Bellové pracoval jako redaktor.

Bellová však uvedla, že oproti svým starším titulům se dnes své romány snaží více promýšlet. „Přípravná fáze je u mě delší, ale asi pořád kratší než u jiných autorů,“ poznamenala a následně popsala, jak proces psaní vnímá.

„Psaní je pocit, kdy se člověk potí a je trochu v transu. Nakopává ho, co z něj prochází skrz klávesnici, jak se jeho myšlenky zhmotňují. Ty fyzické doprovodné symptomy jsou pro mě dobrým vodítkem,“ vylíčila Bellová.

Cena Evropské unie za literaturu, která je spojena s odměnou v přepočtu 135 tisíc korun, se od roku 2009 uděluje každoročně autorům z předem vybraných zemí. Česká republika ve výběru přišla na řadu třikrát, jako první ocenění roku 2011 získal Tomáš Zmeškal za román Milostný dopis klínovým písmem. Jan Němec byl za Dějiny světla oceněn v roce 2014.

O letošním vítězství Bellové rozhodla česká porota vedená Tomášem Kubíčkem z Moravské zemské knihovny. Bellová cenu převezme koncem května v Bruselu.