Kde se v Češích vzal pragmatismus? Nový román Denemarkové bude reflektovat sbližování s Čínou

Trojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera Radka Denemarková již třetím rokem píše román, který bude reflektovat politické sbližování Česka a Číny.

„Čína je pro mě jakési plátno, na němž vidím, co znamená policejní a krutě autoritářský stát, co se stane, když se obejme a políbí to nejhorší z komunismu a kapitalismu,“ řekla Denemarková na nedělní diskusi v pražském Centru současného umění Dox.

V poslední večer veletrhu Svět knihy zde hovořila právě v době, kdy byl český prezident Miloš Zeman hostem dvoudenního fóra v Pekingu.

V debatě, do které menší měrou přispěl také čínský disident a básník Liao I-wu, Denemarková opakovaně kritizovala Zemanovo vystupování, stejně jako další české politiky, kteří se staví vstřícně ke komunistické Číně.

Autorka v průběhu večera několikrát odkázala na svůj příští román Hodiny z olova. Pracovat na něm začala poté, co v březnu 2013 navštívila literární festival Bookworm v Pekingu.

„Díky zážitku z Číny jsem začala chápat mnohé negativní věci, které se nyní dějí v Evropě, například proč znovu zažíváme rasismus či antisemitismus,“ prohlásila spisovatelka, která zřejmě spatřuje souvislost mezi vstřícností českých politiků k Číně a vyhrocenou náladou v tuzemské společnosti.

Podle Denemarkové se například zlepšení česko-čínských vztahů negativně podepsalo na českém jazyku.

„Zcela se proměnila slovní zásoba. Dnes už se o Číně jako kdysi běžně neřekne, že je to brutální policejní stát, naopak ji nazýváme harmonizovanou stabilizovanou společností. Vrací se autocenzura,“ poznamenala.

Kde se v Češích vzal pragmatismus? Nový román Denemarkové bude reflektovat sbližování s Čínou

Další 4
fotografie

Při psaní románu prý Denemarkovou zajímalo, kdy v české společnosti převládl ekonomický pragmatismus a jaké má důsledky pro jedince.

Za bod zlomu spisovatelka označila vystoupení bývalého premiéra Petra Nečase, jenž v září 2012 veřejně hovořil o tom, že takzvaný dalajlamismus či podpora ruské skupiny Pussy Riot poškozují český export. „Kvůli vidině investic teď zapomínáme, co je nejdůležitější, co dělá člověka člověkem,“ míní Denemarková.

Její nová próza má vyprávět o skupině Evropanů, kteří do Číny jedou zbohatnout. Narazí ale na „nesmírnou brutalitu tamního policejního státu“.

Sama Denemarková se do Číny měla vrátit letos v únoru, aby v Pekingu uctila památku obětí holokaustu. Jím se vystudovaná germanistka a překladatelka děl německé nositelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové dlouhodobě zabývá.

Z účasti Denemarkové na akci v Pekingu však sešlo, údajně na žádost německého velvyslanectví.

Denemarková zrušení cesty dala do souvislosti s tím, že podepsala petici proti loňskému vyjádření čtyř českých nejvyšších ústavních činitelů potvrzující respekt Česka k územní celistvosti Číny.

Server Aktuálně.cz to v lednu napsal poté, co nahlédl korespondenci mezi českou a německou ambasádou, v níž Němci podpis Denemarkové zmiňovali.

S Čínou však Denemarková zprostředkovaně kontakt udržuje. Nedávno byl do čínštiny přeložen její jedenáct let starý román Peníze od Hitlera. Nyní curyšská literární agentura Radky Denemarkové vyčkává, zda kniha v Číně dostane svolení k vydání.

„Ústupky cenzuře dělat nebudeme. Pokud by byl jakýkoliv náznak cenzury, kniha nevyjde,“ řekla v Doxu Denemarková.

Devětačtyřicetiletá autorka patří k nejvýznamnějším tuzemským překladatelům i spisovatelům, již třikrát obdržela cenu Magnesia Litera.

Bývalá dramaturgyně Divadla Na zábradlí a autorka monografií režisérů Evalda Schorma či Petra Lébla debutovala románem odehrávajícím se v divadelním prostředí.

Svoji první cenu Magnesia Litera obdržela v roce 2007 za román Peníze od Hitlera. Ten vyprávěl o osudech německé dívky židovského původu, která se roku 1945 po návratu z koncentračního tábora podruhé stává obětí, tentokrát kvůli Benešovým dekretům. V roce 2005 se protagonistka na české vesnici potřetí snaží domoct spravedlnosti.

Po dvojrománu Kobold z roku 2011 zatím Denemarková naposledy před třemi roky vydala prózu Příspěvek k dějinám radosti. Pod zdánlivě detektivní zápletkou v ní psala o obětech sexuálního násilí a obecně předpojatosti, ponižování žen či mužských a ženských stereotypech a jejich důsledcích pro společnost.