Po krátké těžké nemoci ve čtvrtek zemřel anglista a přední český literární redaktor Milan Macháček. Od sametové revoluce do roku 2000 pracoval v nakladatelství Mladá fronta, od nového tisíciletí až do současnosti tutéž funkci vykonával v nakladatelství Paseka.
Díky němu zde vyšla díla Petera Ackroyda, Vladimira Nabokova, Amose Oze, Salmana Rushdieho či Johna Updika.
O Macháčkově úmrtí nakladatelství informovalo v pátek. Rodák z Pardubic, který absolvoval obory český a anglický jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, by za několik dnů oslavil šestapadesáté narozeniny.
Pro českou literaturu byla klíčová Macháčkova dlouholetá spolupráce s překladatelem Pavlem Dominikem, nositelem Ceny Josefa Jungmanna a Státní ceny za literaturu. Společně zdolali nástrahy překladů autorů proslulých vytříbeným jazykem a obrazností, mezi něž se řadí Salman Rushdie či Vladimir Nabokov.
Zejména jejich „nabokovská" éra patří k vrcholům porevolučního českého literárního překladu. S Pavlem Dominikem se však setkali i nad knihami lehčích žánrů – jejich poslední spoluprací byl překlad detektivky Richarda Pricea s názvem Sráči, kterou Paseka vydala před pár týdny.
„Milan byl mimořádně nadaný, skromný a noblesní člověk, z jeho oddanosti literatuře těžili všichni, kdo s ním měli tu čest spolupracovat. Odešel na vrcholu sil. Dal bych všechny své překlady za to, aby tu mohl být s námi," říká Pavel Dominik.
Řada titulů, na nichž Macháček pracoval, obdržela ocenění Magnesia Litera nebo Cenu Josefa Jungmanna. V jejím rámci Macháček vloni sám získal ocenění Krameriův vinš za skvělou dlouholetou redakční práci.
Macháček prosadil překlady nejen velkých jmen světové literatury, stál například u zrodu českých vydání děl pozdější držitelky Nobelovy ceny Alice Munroové. Také se ale zasloužil o poznání knih H. D. Thoreaua nebo Susan Sontagové. Pro nakladatelství Paseka připravil její zásadní esej O fotografii, jak připomněl šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček.
„Navzdory zaměření na anglicky psanou literaturu jej zajímal celý svět, a tak připravoval překlady z hebrejštiny, například díla Amose Oze, ale i z japonštiny – věnoval se například Jasunarimu Kawabatovi,“ říká Sedláček.
Podle něj „soustředěná a pečlivá ediční práce s nadhledem a schopností prosadit náročný knižní titul navzdory podmínkám“ z Macháčka činily redaktora první velikosti. „Jeho dědictví nemá v českém prostředí obdobu,“ dodává Sedláček.
Šestnáct let s Macháčkem pracoval také nakladatel Vladimír Pistorius. Jejich spolupráce začala roku 1990, kdy se třicetiletý Macháček stal vedoucím překladové redakce v nakladatelství Mladá fronta. Tam založil a vedl edici Moderní světová próza.
„Byl to neobyčejně vzdělaný, hluboký a skromný člověk, jemuž se během několika let podařilo vytvořit kolem sebe zřejmě nejlepší redakci své doby. Milan řídil skvělé edice Moderní světová próza a Souvislosti. V mých vzpomínkách je spojen s českým vydáváním díla J. R. R. Tolkiena, Johna Banvillea či Tadeusze Konwického,“ říká Pistorius.
Ten připomíná, že Macháček do české literatury uvedl také Davida Grossmanna a další izraelské autory. „Ale to je jen zlomek spisovatelů a knih, které sám redigoval, nemluvě o inspirativním vlivu, jímž působil na všechny kolem sebe,“ dodává Pistorius.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
