Jakub Hrůša poprvé dirigoval Newyorskou filharmonii, v USA sklidil samé dobré ohlasy

Českého dirigenta Jakuba Hrůšu, zřejmě nejslavnějšího žáka zesnulého Jiřího Bělohlávka, zastihla zpráva o odchodu jeho učitele po sérii koncertů ve Spojených státech.

Hrůša v Chicagu a později v New Yorku představil převážně český repertoár. Dočkal se pochvalných recenzí.

S Chicagským symfonickým orchestrem uvedl cyklus Má vlast Bedřicha Smetany. Toto dílo se stejným orchestrem americkému publiku v úplnosti naposledy před více než třemi desítkami let představil legendární český dirigent Rafael Kubelík.

Třebaže americký posluchač vážné hudby dobře zná symfonickou báseň Vltava, málokterý si ji spojí s celkem Má vlast, připomínají americké kritiky.

"Kubelík byl nedostižný a při této práci (nahrávání Mé vlasti s Chicagským symfonickým orchestrem roku 1952) začínal znovu a znovu, byl schopen pořídit i čtyři další nahrávky (živé televizní záznamy také existují v různých verzích)," napsal list Chicago Tribune.

Podle něj Hrůša do cyklu Má vlast přinesl něco osobitého: dobově a stylově patřičný cit pro barvu a dramatickou, vlastenecky zapálenou atmosféru. Přitom dirigent respektoval detaily i formální jednotu skladby.

„Na stupínku podává fyzický výkon, ale jasně artikulované vedení orchestru a dirigentova gesta vyplývají jen a jen z hudby samotné," dodal list.

Hrůšovo vystoupení s Newyorskou filharmonií kladně hodnotí deník New York Times, který poznamenává, že pětatřicetiletý dirigent vedl tento orchestr vůbec poprvé.

Publikum mimo jiné slyšelo Koncert pro housle a orchestr a moll Antonína Dvořáka, dále tři z jeho Slovanských tanců a rapsodii pro orchestr Taras Bulba od Leoše Janáčka.

"Rozmáchlá gestikulace činí z Jakuba Hrůši velmi živého dirigenta. Soudě podle bohatého a plného zvuku i působivého provedení, jež se mu z hráčů filharmonie při prvním společném koncertu podařilo dostat, jeho přístup funguje," napsal deník.

„Co je ovšem při tomto mém dobrodružství nejvyšším osobním oceněním? Když členové obou těchto orchestrů, z nichž někteří mají ve své společnosti třeba až padesátiletou zkušenost, po koncertě přijdou za mnou a řeknou, jak dobře se jim se mnou hraje,“ napsal Hrůša na svém Facebooku.

Tam se také vyjádřil ke středečnímu úmrtí Jiřího Bělohlávka. "Odešel Jiří Bělohlávek, mistr hudební interpretace, svrchovaný vykladač české hudby, něžná a citlivá duše, která se radovala z krásy nejjemnějších detailů skladeb širokého repertoáru,“ napsal Hrůša, jenž Bělohlávka označoval za drahého osobního přítele.

„Nikdo mi již nebude moci nabídnout tu tak úžasně cennou, pozornou a navýsost kultivovanou zpětnou vazbu, kritické slovo, zasvěcené povzbuzení," dodal.

Jakub Hrůša je od podzimu 2016 šéfdirigentem Bamberských symfoniků, od sezony 2015/2016 stálým hostujícím dirigentem České filharmonie. Tu příští se stane hlavním hostujícím dirigentem londýnského Filharmonického orchestru.

Hrůša pravidelně spolupracuje se známými orchestry i operními domy.