Seriál Živí mrtví: Počátek konce dál zkoumá, jak jde dospívat a žít za časů apokalypsy

Rodina je nadevše. Obzvlášť když většina bytostí mimo ni jsou zrůdné zombie či neméně krvelační lidé, kteří už v sobě mnoho lidskosti nemají.

Když se však v prvním dílu třetí řady akčního zombie seriálu Živí mrtví: Počátek konce, kterou v pondělí večer v Česku začala vysílat stanice AMC, hlavní protagonista Travis konečně zase střetne se svou ženou a nevlastními dětmi, rodinné štěstí netrvá dlouho.

Tento „vedlejší produkt“ seriálového hitu Živí mrtví i na začátku třetí řady působí, jako by své hrdiny měl rád méně než jeho předchůdce. V obou seriálech běžně umírají důležité postavy, ale v tom mladším se občas zdá, že skonávají právě ve chvíli, kdy do nich divák začíná investovat svůj zájem.

Pokud tedy šokující události z úvodu druhého dílu nevezmou překvapivý obrat, čeká hrdiny i diváky temná, bezútěšná podívaná.

První díl, v němž postavy skončí ve vojenském táboře na americko-mexické hranici, přitom patřil k dosud nejlepším ze všech řad.

V táboře, kde vojáci jako nic zabíjejí lidi kvůli „vědeckému“ experimentu – aby zjistili, za jak dlouho se z nich stanou zombie –, není prostor na vyjednávání. Bývalý učitel a okolnostmi vyléčený pacifista Travis tady, podobně jako jeho žena i děti, prokáže, že má tuhý kořínek. A že umí být opravdu brutální.

„Nemá rád zbraně ani zabíjení, nelíbí se mu morální pohled na svět u mnoha dalších. Ale často právě lidé, kteří si budují vnitřní přesvědčení nejdéle, bývají nakonec nejsilnější,“ popisoval loni v rozhovoru pro HN Travise jeho představitel, novozélandský herec Cliff Curtis, když se začínala vysílat druhá polovina druhé řady. Nyní už je jasné, kam těmi slovy mířil.

V odhodlání postavit se komukoli však Travisovi v nové řadě zdatně konkuruje jeho žena. To, co provede šéfovi onoho zvrhlého vojenského tábora pomocí pouhé lžíce, divákům nadlouho uvízne v paměti.

Živí mrtví: Počátek konce je seriál, který se stále hledá. Na rozdíl od původních Živých mrtvých hned ze začátku hodně střídá prostředí, přibírá nové postavy, rozděluje ty známé.

Jeho předchůdce používal podobné vypravěčské postupy, ale jemněji, dal si více na čas. I původní Živí mrtví ale začali jako jednoduchá akční podívaná a temnější stránky lidského dospívání, přežití a soužití za časů apokalypsy zkoumali více do hloubky teprve v pozdějších řadách.

Hrdinové třetí řady Počátku konce se brzy dostanou do nového tábora: mezi velmi soběstačnou komunitu lidí, kteří však ve své snaze o přežití neznají mnoho slitování. Zatímco v akčních scénách seriál jednoznačně boduje, v tom, jak se chová ke svým postavám, dokáže být občas frustrující. A nejde o brutalitu a násilí, ta k oběma seriálům patří a oba ji umí využít i k promyšlenému útoku na emoce diváků.

Spíše v Počátku konce pozornost těká mezi prostředími i různými protagonisty, takže když přijde velký dějový zvrat, divák s postavami a jejich neštěstím neumí naplno soucítit.

Ještě se ukáže, jak světu kolem bude dále čelit Travisův dospívající syn Nick, který měl v druhé řadě hned několik mrazivých scén a z něhož se možná stane nový vůdce. Ale podobně nakročeno má i Travisova manželka Madison.

Na předvídání, jak bude pokračovat toto „přežívání“ mezi nemrtvými, je brzy. Ale dosud platí, že i přes kvalitativní výkyvy umí seriál Živí mrtví: Počátek konce pozornost diváků udržet. A také stará známá pravda celého zombie žánru, že těmi největšími zrůdami nakonec nejsou ohnilé chodící mrtvoly, nýbrž lidé.