Po pěti letech začala přehlídka umění Documenta. V Kasselu vyrostly obelisk i Parthenon z knih

Na otázky související s nejistotou dnešní doby, migrací, demokracií, svobodou pohybu nebo slova se zaměří letošní přehlídka současného umění Documenta, která tuto sobotu začíná ve středoněmeckém Kasselu.

Výstava, která je jednou z nejvýznamnějších přehlídek současného umění na světě, představí tvorbu zhruba 160 umělců. Poprvé v její více než šedesátileté historii by se mohlo přijít podívat přes milion návštěvníků.

Kassel, který je vzdálený asi čtyři hodiny cesty autem od českých hranic, je většinu času spíše nevýrazným dvousettisícovým městem, o kterém není příliš slyšet. Každých pět let se ale promění v Mekku moderny, která na 100 dnů upoutá pozornost uměleckého světa.

Nejinak je tomu letos na přehlídce Documenta s pořadovým číslem 14, při níž lze na současné umění narazit na více než třech desítkách míst po celém městě. Nejde přitom jen o galerie nebo muzea, ale také o kina, školy, kluby, obytné domy nebo veřejná prostranství.

Přímo na centrálním náměstí Friedrichsplatz v posledních týdnech vyrostla obdoba antického Parthenonu od argentinské umělkyně Marty Minujínové. Od aténského originálu se liší tím, že sloupy i průčelí zdobí desetitisíce dříve zakázaných knih.

Novodobý chrám o délce 65,5 metru, šířce 29,5 metru a výšce 19,5 metru má být symbolem odporu proti zákazům psaných děl a pronásledování jejich autorů.

Mezi knihami, které jsou pod ochranonu plastovou fólií připevněny na kovovou konstrukci, lze najít třeba díla Johanna Wolfganga von Goetha, Alexandra Solženicyna nebo Salmana Rushdieho.

Po pěti letech začala přehlídka umění Documenta. V Kasselu vyrostly obelisk i Parthenón z knih

Dalších 9
fotografií

Knihy na dostavbu Parthenonu, jehož některé sloupy zůstávají "neoděny", je možné i v těchto dnech věnovat do bedny přímo na náměstí Friedrichsplatz, kde nacisté 19. května 1933 spálili na 2000 knih. Mezi doporučenými a dříve zakázanými knihami jsou mimo jiné Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška.

Na dohled od Parthenonu knih je další dílo, které už před oficiálním otevřením přehlídky budí pozornost kolemjdoucích. Je složené ze dvaceti velkých betonových rour uspořádaných do čtyř pater. Každá z oranžových rour je přitom zařízená jako svérázný pokojík – koupelna, kuchyně nebo obývák. Autorem díla je kurdský Iráčan vystupující jako Hiwa K.

Betonové jsou i bloky umístěné jen pár desítek metrů od tohoto díla. Ty však nejsou součástí některého z uměleckých děl – jde o bezpečnostních opatření.

Radnice Kasselu se sice nechala slyšet, že je na různá místa města umístila proto, aby oddělila chodce a návštěvníky výstavy od projíždějících aut, skutečným důvodem je ale podle všeho obava z teroristického útoku.

Z věže muzea Fridericianum, kde je umístěna hlavní přehlídka, vychází bílý kouř. Nejde o požár, nýbrž o uměleckou instalaci rumunského autora Daniela Knorra. Podle německého Deutsche Welle už kvůli dílu občané volali hasiče v domnění, že se jedná o skutečný požár.

V místní galerii Postamt australský výtvarník Gordon Hookey vystavuje malby, jimiž se vyslovuje proti kolonialismu a vykořisťování. A na náměstí Königsplatz vyrostl šestnáctimetrový obelisk od nigerijsko-amerického umělce Olu Oguibeho, na němž je zlatým písmem vyveden nápis: „Byl jsem cizincem a ty jsi mě přijal.“ Jde o narážku na německou migrační politiku.

Letošní Documenta se zabývá řadou palčivých témat současnosti – ať už to je okupace palestinských území Izraelem, nebo osudy Mexičanů, kteří zemřeli ve snaze dostat se do Spojených států.

Právě téma migrace, na něž poukazují také rozbité čluny běženců zavěšené do výstavní síně Mexičanem Guillermem Galindou, je pro letošní Documentu klíčové.

Podle šéfkurátora přehlídky Adama Szymczyka k tomu přispělo i to, že mnoho umělců i kurátorů v posledních dvou letech přebývalo v Aténách, kde jsou dopady migrace k vidění prakticky na každém kroku.

Řecká metropole byla letos vůbec prvním místem, kam se Documenta mimo Kassel rozšířila. V Aténách je k vidění ještě do 16. července. V Kasselu bude výstava otevřena až do 17. září. Ti, kdo se do Atén nedostali, mohou některé z tamních exponátů v rámci Documenty spatřit v kasselském muzeu Fridericianum.

Jednodenní lístky na přehlídku v Kasselu, která se poprvé uskutečnila už v roce 1955, letos stojí 22 eur, v přepočtu 579 korun, zlevněná vstupenka přijde v přepočtu na 394 korun.