Koubská vydala knihu válečných vzpomínek. Podle Vladimíra Kučery vypráví o lidech, kteří překonali osud

Právě vydaná kniha Libuše Koubské nazvaná Dědečkův deník je o vtažení člověka do velkých dějin.

Základem úvodní části publikace, která mapuje období let 1880 až 1953, je deník válečného zajatce Josefa Bačovského, autorčina dědečka.

"Je to mimořádná knížka, krásně ušlechtile a kultivovaně napsaná a mimořádně užitečná. Přijde mi velmi aktuální, také my cítíme blízká nebezpečí, ale nemáme strach," uvedl minulý týden v pražském knihkupectví Academia spisovatel Petr Hora Hořejš.

Autor Toulek českou minulostí v úvodním proslovu nahradil Petra Pitharta, který se nedostavil ze zdravotních důvodů.

Dědeček Libuše Koubské jako rakouský domobranec prošel několika těžkými bitvami první světové války. Poté, co padl do ruského zajetí, proputoval tehdejší Rusko od Sibiře přes Petrohrad k Bílému moři za severní polární kruh a odtamtud na jih ke Kaspickému moři, na Kavkaz i do Baku.

Autorka však nezůstává jen u dědečkova válečného deníku. Pokračuje v popisování osudů dalších generací své rodiny.

Česko-německá familie se musela vyrovnávat s novými poměry po vzniku Československa a s hospodářskou krizí 30. let. Moravská Chrastová u Brněnce na Svitavsku, v níž žila, se stala místem nacistického puče na podzim 1938. Za druhé světové války si tam koncentrační tábor zřídil sudetoněmecký podnikatel Oskar Schindler, v roce 1945 se zde pro změnu utábořila Rudá armáda.

Část rodiny se po válce dostala do divokého odsunu. Životní dramata pokračovala i po únoru 1948.

Vladimír Kučera, moderátor a spolutvůrce televizní Historie.cs, na akci v knihkupectví Academia nesouhlasil s tím, že kniha je především o bezmoci člověka vůči dějinným zvratům. "Je to kniha o lidech, kteří dokázali překonat osud, i když s ním prohrávali," prohlásil.

Koubská vystudovala novinářství na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, čtrnáct let pracovala jako redaktorka zahraničního vysílání Československého rozhlasu, kde se orientovala na popularizaci vědy.

Od roku 1990 do roku 1998 působila v Lidových novinách, poté deset let v politickém a kulturním časopise Přítomnost, jehož byla osm let šéfredaktorkou. Dnes učí novinářské žánry na FSV UK, šest let vedla specializaci Ekonomická žurnalistika na VŠE v Praze.

Koubská je autorkou a spoluautorkou knih o vědě a medicíně a časopisecky i knižně vydaných povídek a fejetonů. Například v knize Můžeš-li udělat radost, musíš Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politického vězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského.