„Když Daliborovi došlo, že se vyjadřuje příliš otevřeně, explicitně a xenofobně, řešil, co bude, až film natočíme. Tak jsme se dohodli, že vyrobíme tenhle papír, který ho bude krýt. Bylo to na základě jeho žádosti, aby mohl něčím disponovat při případném vyšetřování,“ říká dokumentarista Vít Klusák o materiálu, ve kterém se píše, že Svět podle Daliborka je hraný film, a ne dokument.
Dodává, že si stále myslí, že jeho film je dokument, protože postavy jsou autentické a všechny scény podřídil tomu, co viděli v rodině Dalibora.
Česká veřejnost prý dokument vnímá příliš rigidně. A Klusáka baví jít až za hranu možného.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení