Ve věku sedmasedmdesáti let odešel George A. Romero, který snímkem Noc oživlých mrtvol založil žánr filmů o zombie. Později jej rozvinul mnoha pokračováními, jež měla nepopiratelný dopad na filmové horory.

Romero tuto sobotu v nemocnici v kanadském Torontu zemřel ve spánku v důsledku rakoviny plic, oznámil jeho obchodní partner.

Těsně před spaním prý režisér ve sluchátkách poslouchal hudbu z Tichého muže, svého oblíbeného filmu z 50. let minulého století s Johnem Waynem v hlavní roli.

Snímek Noc oživlých mrtvol z roku 1968 vyprávěl o skupině zabarikádované v domě a bránící se útoku zombie žeroucích lidské maso. Romero film napsal i natočil. Později na něj navázal pěticí pokračování včetně komerčně úspěšného Úsvitu mrtvých z roku 1978. Ten se odehrával v obchodním centru a pro mnohé představoval kritiku konzumerismu.

„Byl opravdová legenda. Založil svůj vlastní žánr. Komu jinému se to podaří?“ složil Romerovi poctu na Twitteru herec Kumail Nanjiani.

Za svého oblíbeného spolupracovníka Romera označil také spisovatel Stephen King, jehož knihu Druhé já režisér roku 1993 převedl na filmové plátno. "Nikdo druhý už nebude jako ty," citovala Kinga agentura AP.

Kromě hororových scén, v nichž zombie hodují na vnitřnostech svých obětí, Romerovy filmy prosluly scénami panikařících lidí. Ti místo toho, aby se sjednotili v boji proti společnému nepříteli, začnou válčit mezi sebou.

Romera, který se narodil v newyorském Bronxu, podle jeho obchodního partnera Petera Grunwalda odmalička cosi táhlo k filmům o monstrech, která jsou čímsi podobná svým obětem, tedy lidem.

„Nejsou to bláznivá, fantaskní monstra. Jsou to naši sousedi, příbuzní, přátelé. Díky tomu jsou strašidelnější než jakékoliv trikové scény nebo monstra ze sci-fi filmů,“ uvedl Grunwald.

Příležitost se prosadit Romerovi poskytla šedesátá léta minulého století, která ve Spojených státech přála nezávislým filmařům. Rostoucí mladé publikum, jež velká studia teprve objevovala, chtělo odvážnější snímky – a na vkus takových diváků nejrychleji reagovali právě nezávislí tvůrci.

George Romero svou tvorbou ovlivnil celou generaci režisérů včetně Quentina Tarantina, Guillerma del Tora, Roberta Rodrigueze nebo již nežijícího Wese Cravena.

Vlastnil malou produkční společnost Image Ten. Ta vznikla, když přesvědčil devět dalších kamarádů či partnerů, aby mu pomohli financovat nejprve natáčení reklam na pivo a posléze vznik celovečerního snímku Noc oživlých mrtvol.

Původně se měl jmenovat Noc masožroutů, název však změnil distributor. Protože nový titul zapomněl patentovat, film zůstal volně přístupný – každý jej mohl legálně distribuovat zdarma.

Romero vloni řekl deníku New York Times, že v důsledku tohoto omylu Noc oživlých mrtvol viděla spousta dalších lidí, kteří ji pomáhali udržet v povědomí.

Černobílý snímek s rozpočtem okolo 114 tisíc dolarů podle serveru Imdb.com celosvětově utržil odhadovaných 30 milionů dolarů. O deset let mladší Úsvit mrtvých měl tržby dokonce 55 milionů.

Díky komerčnímu úspěchu mohl Romero i dál natáčet filmy v takové podobě, jak si je vysnil, dodal jeho obchodní partner.

"S Úsvitem mrtvých jsem našel formuli," řekl Romero před dvěma lety na festivalu v Karlových Varech. "Mohl jsem se k zombie tematice vracet, kdykoliv jsem chtěl něco říct."

K jeho dalším výrazným snímkům patřil Den mrtvých z roku 1985, Země mrtvých z roku 2005, o dva roky mladší Deník mrtvých či devět let starý Survival of the Dead, který měl premiéru na festivalu v Benátkách. Všechny natočil přímo Romero.

Kromě toho roku 1978 vyrobil snímek o upírech zvaný Martin a s autorem hororů Stephenem Kingem roku 1982 spolupracoval na titulu Creepshow inspirovaném komiksy.

Podle Kingovy předlohy roku 1993 natočil celovečerní film zvaný Druhé já.

"Rád bych natočil další zombie film, ale udělat jej s nízkým rozpočtem je složité. Hollywood je přesvědčený, že je to možné jen za 400 milionů dolarů. Brad Pitt nám to všem zavařil," řekl Romero v Karlových Varech v narážce na zombie velkofilm Světová válka Z s Pittem v hlavní roli.

"Témat je plno. Nevím, jak převést Islámský stát do zombie žánru. Ale třeba ožehavá otázka střežení hranic si o takové zpracování vysloveně říká,“ dodal.