Recenze: Introvertní Norah Jonesová se na Colours of Ostrava plně ponořila do své hudby

Bez bombastických gest se obešel úvod čtvrtečního koncertu jedné z největších hvězd festivalu Colours of Ostrava. Americká písničkářka Norah Jonesová prostě vešla na pódium a za doprovodu čtyřčlenné kapely zazpívala tichou píseň Nightingale ze svého debutového alba, které se před patnácti lety – navzdory všem očekáváním – stalo obrovským hitem.

Tak je to s Jonesovou vždy: nepotřebuje vnější efekty, na pódiu působí snad až nepatřičně skromně, moc nemluví, nevybízí publikum ke skandování, vystačí si prostě jen se svou hudbou. A ta hudba v sobě nemá nic z módních trendů, je to prostě kultivovaný pop se silným vlivem country, blues a pořád trochu i jazzu.

Kariéra Jonesové se ostatně od počátku vyvíjela nepředvídaně. Když na začátku století podepsala smlouvu s jazzovou značkou Blue Note Records, tehdy patřící pod EMI, jistě ji tam brali jako velký talent.

Volba renomované jazzové značky byla logická, protože na demosnímku, který vedení Blue Note od jednadvacetileté zpěvačky dostalo, převažovaly jazzové standardy.

Nakonec se album Come Away With Me od předpokládané linie výrazně odchýlilo směrem ke country, folku a blues a celkově znělo jako milá popová deska, od níž se asi nečekaly výraznější hitové ambice.

Nikoho by ani ve snu nenapadlo, že se alba prodá 27 milionů a Jonesová za něj dostane osm cen Grammy. I ředitel české pobočky EMI tehdy užasle kroutil hlavou nad tím, "jak taková nudná nahrávka může mít tak velký úspěch".

Něco na Jonesové prostě bylo a ukázaly to i její další desky, udržující si pozoruhodně vyrovnanou úroveň. Ten úvodní kolosální úspěch se jí už samozřejmě nikdy zopakovat nepodařilo – ostatně lze pochybovat, že by se o to nějak intenzivně pokoušela.

Rychle se však dostala mezi hudební extraligu, takže nahrávala s Rayem Charlesem, Dolly Partonovou, Williem Nelsonem, Herbiem Hancockem i řadou mladších hudebníků jako Foo Fighters, Outkast nebo Danger Mouse.

Recenze: Introvertní Norah Jonesová se na Colours of Ostrava plně ponořila do své hudby

Dalších 6
fotografií

Od druhého alba Feels Like Home je z její tvorby cítit ještě větší příklon k moderní countryové hudbě, což se projevovalo i na vedlejších projektech.

Spoluzaložila countryovou skupinu The Little Willies, vytvořila ženské countryové trio Puss n Boots, s Billiem Joem Armstrongem ze slavné punkové kapely Green Day natočila album Foreverly, tedy předělávku celé desky skupiny Every Brothers zvané Songs Our Daddy Taught Us. Získala čtyři další Grammy. Loňským albem Day Breaks se opět přiblížila k jazzu.

Repertoár jejího čtvrtečního koncertu na ostravských Colours byl průřezem celou kariérou Jonesové – od ukázek z prvního alba, mezi nimiž nechyběl hit Don't Know Why, po loňskou nahrávku Day Breaks, kam zařadila i převzatou píseň od Neila Younga jménem Don't Be Denied.

Norah Jonesová své ostravské vystoupení začala u klavíru, v šesté písni Sunrise se chopila elektrické kytary a dlouho ji pak nepustila. To byla countryovější část koncertu, kde se steel kytara Joshe Lattanziho skvěle pojila s Hammodovými varhanami Peta Remma, občas vytvářejícími až gospelovou náladu.

Některé písně zněly díky důrazným bicím Grega Wieczoreka a expresivní kytaře Jasona Robertse opravdu naléhavě.

V poslední třetině sedmasedmdesátiminutového koncertu se Jonesová vrátila ke klavíru. Přidávala jednu písničku, opět velký hit ze svých začátků, Come Away With Me.

Vlastně je pořád překvapující, když se taková hudba hraje před desetitisícovými davy. Dvě hodiny předtím velké festivalové pódium Česká spořitelna Stage patřilo americké zpěvačce LP, která sice neobjevuje žádné nové hudební kontinenty a mezi jejími skladbami je také hodně průměrných, ale je to typ interpretky, která dokáže publikum strhnout a byla snad přímo stvořena pro velké pódium.

Introvertní Norah Jonesová se naopak jen plně ponořila do své hudby – u ní byla všechna gesta nadbytečná.

Je samozřejmě otázka, do jaké míry Jonesová opravdu byla pro většinu návštěvníků tou hlavní hvězdou čtvrtečního dne. Publikum se během koncertu trochu nervózně přelévalo, mnozí diváci byli nesoustředění a asi je to až tak moc nebavilo: na jiných scénách ostatně během dne zněla většinou hudba hlučnější a vybízející k tanci.

I tak ale Jonesová měla velké ovace, které ukazovaly, že spousta posluchačů letos na Colours of Ostrava přijela kvůli ní – a že její vynikající vystoupení dokázali patřičně ocenit.